Detail publikace

Platíte rádi daně?

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D.,
Typ: Ostatní
Rok: 1993
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Liberální institut
Místo vydání: Prague
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Samozrejme, kazdy dava prednost co nejmensimu zdaneni svych prijmu, ale na druhe strane jsme si uz vsichni zvykli, ze v pripade nouze je zde stat, ktery se postara o ty mene uspesne nebo jen mene stastne. S urcitou mirou zdaneni se tedy musime smirit, jde spise o to, jak co nejefekivneji vyuzivat penize ziskane do statniho rozpoctu z dani obyvatel, a jak zaroven dobre promyslenym systemem socialni pece nedopustit prilisny propad zivotni urovne nejchudsich vrstev spolecnosti.
V soucasnosti tento ukol plni v Ceske republice system socialni zachranne site. Tento system je pomerne komplikovany a sklada se z vice slozek. Hlavni polozkou, ponechame-li stranou vydaje na starobni duchody, jsou vydaje urcene na podporu rodin s detmi. Jde v prvni rade o pridavky na deti, dale o danove ulevy pro jednoho z rodicu, placena materska dovolena, prispevky po narozeni ditete a dotace poskytovane jeslim a materskym skolkam. Na tyto vydaje vynalozila Ceska republika v roce 1991 (pozdejsi udaje nejsou dosud kompletni) temer 28 miliard korun. Dalsich 22 miliard bylo vynalozeno na nemocenske davky a 6 miliard na ruzne doplatky k nizsim duchodum. Z ceho byly tyto vydaje financovany? Dan z prijmu obyvatelstva a socialni pojisteni vynesly statnimu rozpoctu zhruba 48 miliard. Znamena to, ze socialni oblast byla v roce 1991 dotovana zhruba 8 miliardami, ziskanymi danenim zisku vyrobnich organizaci. Tato dotace neni ve srovnani se zapadnimi staty nijak enormni a lze ji akceptovat.
Problematicka je spise efetivnost vynakladani techto prostredku. Vetsina profesionalnich ekonomu, ale i obyvatel, kteri prijdou do styku se socialni siti, si uvedomuje hlavni nedostatky soucasneho systemu: komplikovane predpisy, administrativni narocnost a vysoke financni naroky na fungovani samotne zachranne site. Tyto finance pak chybi prave u tech nejpotrebnejsich. Cely system zaroven svoji logikou vede k apatii mezi dele nezamestnanymi, kteri maji zaruceny urcity minimalni prijem, ktery jim staci na hole preziti, ale ktery si nemohou zvysit vlastni praci, protoze o prijmy ziskane z prace by jim byla okamzite kracena socialni podpora.
Je tedy znamy nejaky system, ktery by presekl zacarovany kruh soucasnych socialnich programu? Mohl by se jim stat system negativni duchodove dane (NDD), poprve navrzeny v USA Miltonem Friedmanen v roce 1962? Zda se, ze ano, protoze rada udaju hovori ve prospech systemu NDD. Aniz bychom zachazeli do matematickych detailu, muzeme system NDD popsat jednoduchym modelem. Prijem kazdeho obcana by se v tomto systemu vlastne skladal ze dvou polozek: zakladniho prijmu, ktery by byl stejny pro vsechny a byl by garantovan statem i pro lidi bez jakehokoliv vlastniho vydelku (napriklad i pro zeny na materske dovolene). Tento prijem by jiz nebyl nijak daneny. Druhou cast prijmu by tvoril vlastni prijem obcana (mzda, uroky, dividendy,...), ktery by ovsem jiz danen byl. V ekonomicke literature existuje rozsahla diskuse o nejvyhodnejsi urovni zakladniho prijmu a danove sazby, ktere jsou spolu logicky svazany. Cim vyssi zakladni prijem zaruci spolecnost vsem svym clenum, tim vyssi dane musi vybirat, aby tyto vydaje pokryla. Jde tedy o nalezeni rovnovahy mezi urovni zakladniho prijmu, ktery by neodsuzoval chudsi vrstvy k prilisne chudobe, ale ktery by zaroven kazdeho motivoval k zlepseni financni situace praci; a mezi danovou sazbou, ktera nesmi odrazovat od usili o zvyseni prijmu.
Z vyse uvedeneho vyplyva, ze system NDD by plnil zaroven dve role. Za prve by prebral funkce soucasne socialni zachranne site a za druhe by nahradil stavajici danovou soustavu. Tato "obojetnost" je jednou z nejvetsich vyhod systemu NDD. V tomto systemu by vsichni obcane byli posuzovani podle jednoho "metru", a vsichni by take byli "zakazniky" jednoho statniho uradu. Nemohlo by tedy dochazet k vzajemnym sporum mezi vybercim dani (v soucasnosti ministerstvo financi) a platcem socialnich podpor (ministerstvo socialnich veci). Dalsi vyhodou by byla jednoznacna odpovednost vladniho uradu zodpovedneho za fungovani systemu NDD. Neexistovali by "zli" urednici, vybirajici dane, ktere pak utraceji "hodni" urednici, rozdelujici podpory. Navic tento urad by take mohl byt lehko kontrolovatelny, napriklad omezenim, ze na podpory nesmi utratit vice, nez kolik vybere na danich.
Teoreticke prednosti systemu NDD se tedy zdaji byt presvedcive. Jak by tento model fungoval ve skutecnosti? Ackoliv spocitat presne nasledky jeho zavedeni v rychle se menici strukture ceske spolecnosti je prakticky vyloucene, mohou vysledky ziskane na zaklade dat z roku 1991 prinest alespon hrubou predstavu o potencialnich vyhodach systemu NDD. Protoze udaje o vysi mezd jsou z obdobi pred dvema roky je nutne je pri prevod na dnesni ceny a mzdy zvysit priblizne o 30 procent.
Pomoci pocitacove simulace byl nalezen konkretni model, ktery splnoval vsechny pozadavky - zakladni prijem dostacuje k zakladni obzive (byl stanoven na 1750 Kcs v r.1991, tj. priblizne 2300 Kc v soucasnosti), danova sazba neodrazuje od zvysovani vydelku a cely system nevyzaduje zadne prispevky od statniho rozpoctu. (Podrobne vysledky jsou uvedeny v publikaci Liberalniho institutu "System NDD a jeho pouziti v Ceske republice".) {Pozn.: Tuto "skrytou" reklamu je mozno pripadne vyhodit.} Vyhody modelu nejlepe charakterizuje graf a tabulka. Na grafu jsou znazorneny skutecne placene dane, tj. relativni podil dani na hrubem prijmu. Leva cast grafu, kdy dan je negativni, dala celemu systemu nazev: lide s prijmy nizsimi nez cca 4000 Kcs (dnes priblizne 5200 Kc) by v navrhovanem systemu neplatili zadne dane, ale naopak by dostavali od statu financni prispevky, nejvyssi pak lide s nulovymi vlastnimi vydelky, kteri by pobirali plny zakladni prijem. Realne daneni, kdy lide odevzdavaji cast sveho vydelku statu, zacina pak az u nadprumernych prijmu. Avsak i relativne vysoke prijmy pres 10 000 Kcs (13 000 v dnesnich cenach) by byly daneny vcelku mirnou danovou sazbou okolo 30 procent. V tabulce jsou uvedeny priklady, ilustrujici graf presnymi cisly. (Pozn.: lze pouzit jen nekolik prijmovych skupin, podle potreby a delky clanku.)
System NDD tedy resi problematiku socialni zachranne site a zaroven slouzi jako spravedlivy danovy system. Jeho dalsi vyhodou je administrativni nenarocnost - nevyzaduje zadne specialni odbory socialni pece, postaci danove urady, ktere zjisti prijem a podle nej vymeri bud dane nebo doplatky statu. V odborne literature opet muzeme najit ruzne nazory na nejefektivnejsi zpusob vyplaceni pripadnych prispevku - zda automaticky vsem obcanum (hlavne britske navrhy, H.Parkerova), nebo az po zazadani (predevsim C.Clark, liberalni ekonom, puvodem z Australie). Tato diskuse vsak nemeni zadnym zpusobem zasadni principy systemu NDD. Jeho pritazlivost vyplyva jeste z jednoho duvodu: system NDD nejspravedliveji ze vsech doposud vyzkousenych modelu urcuje smer vynakladanych prostredku. Nerozhoduji zadne subjektivi vlivy, jedinym meritkem je penezni prijem. Nemuze se tedy stat, ze prispevky od statu bude dostavat relativne bohaty obcan, ktery shodou okolnosti spada do skupiny, zarazene do socialni pece.
Proc tedy tento model narazi na zasadni odmitani ze strany ministerskych uredniku jiz od dob ministra Millera? Urednici pravdepodobne citi, a v tom maji pravdu, ze tento podezrele jednoduchy system by je mohl rychle pripravit o relativne bezpecnou a slusne placenou praci. Ovsem z hlediska cele spolecnosti by zajmy deseti milionu obcanu mely jednoznacne dostat prednost pred zajmy radove tisicovek pracovniku systemu socialni pece.
Tabulka: Vysledky modelu pro Ceskou Republiku
Hruba mzda Dan chodová daò (Kès) Cisty prijem Placena dan zaplacená daò (%) zap zap zap zap
1200 +1312 2512 -109.3%
1600 +1142 2742 -71.4%
2000 +967 2967 -48.4%
2400 +774 3174 -32.3%
2800 +578 3378 -20.6%
3200 +379 3579 -11.8%
3600 +181 3781 -5.0%
4000 -19 3981 0.5%
4400 -216 4184 4.9%
4800 -416 4384 8.7%
5250 -642 4608 12.2%
5750 -890 4860 15.5%
6250 -1070 5108 17.1%
6750 -1390 5360 20.6%
7500 -1765 5735 23.5%
8500 -2265 6235 26.6%
9500 -2762 6738 29.1%
11000 -3515 7485 32.0%

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance