Detail publikace

Fiskální rok 1994: Vyšetřování skončilo, zapomeňte?

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D.,
Typ: Ostatní
Rok: 1995
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Mladá fronta Dnes
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: FISKÁLNÍ ROK 1994: VYŠETŘOVÁNI SKONČILO, ZAPOMEŇTE?

Podle prvních údajů z Ministerstva financí skončil státní rozpočet České republiky v roce 1994 přebytkem 11,2 miliardy korun. Na přebytku se podílely jak vyšší příjmy z daní (zhruba o 7 miliard), tak i nižší výdaje. Tuto skutečnost zhodnotil premiér Václav Klaus jako "velmi přesnou trefu v odhadech vlády". Je otázkou, zda chyba více než 11 miliard je stále ještě "dobrou trefou". Jak je vidět z grafu, státní rozpočet se vyvíjel zejména v druhém pololetí stabilně, Ministerstvo financí mělo tedy na reakci dostatek času, několik návrhů na snížení daní však v loňském roce zůstalo neoslyšeno. Více však překvapuje jiná skutečnost.
Konečný přebytek státního rozpočtu můžeme totiž interpretovat takto: vláda, která se sama považuje za ekonomicky liberální, v loňském roce vybrala od každého občana, nemluvňata a důchodce včetně, o více než tisíc korun více, než kolik potřebovala! Vzhledem k tomu, že pracuje zhruba polovina české populace můžeme dokonce říci, že každý pracující odvedl na daních zbytečně dva tisíce korun.
To je překvapující především proto, že vláda tak nevyužila šanci na snížení daňového zatížení v situaci, kdy nehrozil deficit státního rozpočtu. Daňové zatížení je v České repblice ještě stále příliš vysoké, například sazba daně z přidané hodnoty ve výši 23%, respektive 22% od letošního roku, je o 5-7% vyšší než je doporučená výška v zemích Evropské Unie. Stejně tak jsou poměrně vysoké sazby daně z příjmů (až 42%) a sociálního pojištění. Takové daně samozřejmě brzdí ekonomický růst a pomáhají udržovat neúměrně důležitou roli státu v české ekonomice.
Dlouhodobým cílem české vlády je přitom nepochybně snižovat státní vliv. Vybrané daně vyšší o více než 7 miliard korun než byly předpoklady při přijímání rozpočtu na rok 1994 však tuto snahu komplikují a relativizují i výroky o snížení podílu státu na vytvářeném produktu. Tento podíl měl původně v loňském roce činit 46%, stejně jako v roce 1993. Pokud ale zohledníme vyšší daňové příjmy, dostaneme se na úroveň přibližně 46.5% HDP, což je poměrně podstatné zvýšení oproti předchozímu roku. Nabízí se pak otázka, jak přesně "trefilo" Ministerstvo financí odhad na letošní rok.
Česká ekonomika dnes stojí před velmi náročným cílem. Po překonání nezbytného poklesu statisticky vykazovaného (ne nezbytně reálně vytvořeného) produktu v prvních letech po svržení komunismu nyní obyvatelstvo očekává postupné přibližování se k ekonomické úrovni našich západních sousedů. K tomu je nutné dosahovat v příštích letech podstatně vyšší míry růstu ekonomiky než budou dosahovat vyspělé země. Vzhledem k tomu, že průměrný očekávaný růst zemí OECD by v příštích letech měl být v rozmezí 2-4% ročně, nemůžeme se dlouhodobě spokojit s růstem okolo 3%, očekávaným v příštím roce.
Nejspolehlivějším nástrojem k dosažení tohoto cíle je další snižování státních zásahů do ekonomiky, což znamená především snižování daní a státních výdajů. Přebytek státního rozpočtu přestavuje spíše opačný trend a není proto nijak potěšitelný.

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance