Detail publikace

Zlatý hřeb: rozpočet jde do pléna

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D., Jan Macháček, Bohdan Krejčí
Typ: Ostatní
Rok: 1994
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Respekt
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: V úterý 6.prosince zahájí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednávání státního rozpočtu na rok 1995. S návrhem rozpočtu je spojeno projednávání několika daňových zákonů, z kterých rozpočet vychází (snížení daně ze zisku, daně z přidané hodnoty) a rozpočet sám se po schválení Parlamentem stává zákonem. Tento týden bude tedy v Parlamentu patřit k nejdůležitějším, projednávání rozpočtu tvoří ve všech vyspělých demokratických státech "vrchol parlamentní sezóny", kdy se poslanci předbíhají v iniciativních námětech a kdy dochází k nejdůležitějším střetům mezi politickými stranami.
Jak vypadá situace z tohoto hlediska v českém Parlamentu? Letos vlastně poprvé se rozpočet projednává v klidné a normální situaci: vláda je uprostřed svého funkčního období, stát se nerozpadá, není ani potřeba provádět žádné zásadní změny v daňových zákonech. Poslanci proto vládu přinutili předložit návrh rozpočtu již koncem září, aby byl dostatečný prostor na projednání v jednotlivých výborech a klubech Parlamentu. Celý říjen a první polovinu listopadu si však poslanci nenašli na projednávání rozpočtu čas - komunální volby totiž prakticky paralyzovaly činnost Parlamentu. Rozpočtový výbor - nejdůležitější z hlediska rozpočtu - se sešel až v týdnu před volbami na výjezdním zasedání v Lnářích. Šest týdnů tedy návrh ležel v Parlamentu bez velkého užitku. Uvědomíme-li si, že podstatnou část návrhu rozpočtu tvoří prognóza vývoje hospodářství v příštím roce, kterou by vláda mohla sestavit v listopadu mnohem přesněji než jak to učinila v září, můžeme říci, že původně racionální požadavek poslanců mechanismu projednávání rozpočtu spíše uškodil.

Struktuře rozpočtu se podrobněji věnoval článek v RESPEKTu č.XY, nyní se podívejme spíše na způsob projednávání a na několik témat, u kterých lze počítat s diskusí v plénu tento týden.
Zajímavý je samotný systém projednávání rozpočtu ve výborech. Jednotlivé oborové výbory napřed projednávají výdajové kapitoly: bezpečnostní a branný výbor projednává výdaje na policii, na armádu a na BIS, školský výbor výdaje na školství, atd. Svá usnesení pak výbory předávají rozpočtovému výboru, který se jako jediný zabývá příjmovou stránkou rozpočtu a výdaji v tzv. všeobecné pokladní správě, kde jsou soustředěny výdaje nesouvisející přímo s žádnou kapitolou rozpočtu.
Oborové výbory projednávají příslušné kapitoly rozpočtu vždy se zástupci daného ministerstva. Může tedy docházet, a často dochází, k souladu mezi poslanci a administrativou ve zvýrazňování důležitosti "jejich" sektoru. Problém je v tom, že oborové výbory nenesou žádnou odpovědnost za příjmy rozpočtu, či za jeho vyrovnanost. Jejich hlavním zájmem bývá (ne všech a ne vždy) dobré fungování jim "podřízeného" ministerstva, na které jsou často ochotni schválit i vyšší výdaje než jaké navrhuje rozpočet.
Hlavní práce pak zbývá na rozpočtový výbor, který musí z těchto jednotlivých usnesení připravit společnou zprávu pro Sněmovnu. Zároveň se rozpočtový výbor zabývá příjmovou stránkou rozpočtu, to znamená především daněmi.

V oblasti zdanění se dostáváme k prvnímu potenciálnímu konfliktu při projednávání rozpočtu. Mohla by se jím stát otázka zdaňování příjmů neziskových organizací. Tyto organizace fungují v České republice stále ještě na poměrně nejasných základech. Příjmy těchto organizací, které pocházejí přímo z jejich činnosti nejsou v současnosti daněny, ale zdaleka nestačí na provoz například plaveckých bazénů, tělocvičen nebo knihoven. Zástupci těchto organizací proto požadují, aby nebyla daněny ani příjmy z ostatních jejich činností: například z umístění reklamy nebo z pronajímání místností. Proti tomu má silné výhrady ministerstvo financí, které se obává, že pod hlavičku neziskových organizací by se přelévaly peníze z normálního podnikání: například tělovýchovná jednota by mohla provozovat hostinec, příjmy z něj využívat na financování své činnosti a neplatit proto daně. Došlo by tak i k narušení rovných podmínek pro podnikání.
Rozpočtový výbor tento problém diskutoval velmi vzrušeně a dlouho. Na večerním zasedání 23.listopadu se poslanci po dvouhodinovém sporu přiklonili na stranu neziskových organizací a rozhodli se doporučit plénu zmírnění podmínek jejich činnosti. K překvapivému obratu však došlo hned následující den, kdy poslanci, kteří den předtím vášnivě oponovali zástupcům ministerstva financí, náhle změnili názor a navrhli změnu svého vlastního rozhodnutí. Opravená verze návrhu rozpočtového zákona byla odhlasována bez diskuse za pouhé dvě minuty. Že by stranická disciplína získala přes noc vrch?

Projednávání výdajů se v Parlamentě někdy dostává do polohy, která nesvědčí o velké zodpovědnosti poslanců k jejich voličům. Jak jinak si například vysvětlit jednohlasný a rozhodný souhlas poslanců KDU-ČSL se všemi programy, určenými na podporu zemědělství? V kuloárech pak dochází k licitování: rozpočtový výbor sice neschválil 250 miliónů na program Obnova vesnice, který označil za nepřipravený, ale za půl hodiny již byl ochoten souhlasit se stejným programem, tentokrát ale "jen" za 200 miliónů korun. Další poslanec zase navrhoval několik stovek miliónů na skupinu programů na podporu okresů, kterou vytvořil tak, že se na okresních úřadech ptal, jaké programy by chtěli zavést. Nenamáhal se přitom zjišťovat, zda prostředky na některé tyto programy již nejsou započítány v jiných kapitolách rozpočtu.
Práce Parlamentu je také poměrně silně ovlivňována lobbyistickými skupinami. Živnostníci podporují ministerstvo financí v přísném přístupu k neziskovým organizacím, tělovýchovné svazy usilují o opak a například ČSAD se pokusilo do návrhu rozpočtu "propašovat" 350 miliónů na dopravní obslužnost v některých okresech. V současnosti mohou prostředky na tyto účely poskytovat okresní a místní úřady (jejich příjmy se v příštím roce zvýší o 300 miliónů), další zdroje ze státního rozpočtu by šly do kapsy ČSAD. Hlasování o tomto bodě ukázalo, že mezi poslanci rozpočtového výboru existují jasné stranické rozdíly: pro hlasovali zástupci ČSSD a Levého bloku svorně s republikány, proti byli poslanci z koaličních stran. V tomto případě tedy zvítězila racionalita a doufejme, že podobnou rozvahu prokáží koaliční poslanci i tento týden při projednávání návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně.

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance