Detail publikace

Daně v Česku - příliš nízké?

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D.,
Typ: Ostatní
Rok: 1998
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Lidové noviny
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Daně v České republice - příliš nízké?
V mínění politiků, komentátorů, ale i široké veřejnosti se velmi pevně uhnízdilo spojení "napjatý státní rozpočet", případně "státní rozpočet představuje problém". Na první pohled se zdá, že je to naprostá pravda. Není snad faktem, že bilance státního rozpočtu se každoročně a neochvějně zhoršuje už od roku 1993? Zatímco v prvním roce existence samostatné České republiky skončil rozpočet přebytkem 27 miliard korun, v roce 1995 byl přebytek již jen 5 miliard a od té doby je státní rozpočet stále "v červeném", v roce 1997 o 15 miliard (včetně obecních rozpočtů téměř o 20 miliard) a v loňském roce tedy o 28 miliard. Po důkladném započtení všech veřejných rozpočtů se v roce 1998 snadno dostaneme až na 40 miliard. V letošním roce náš čeká další rekord, když rozpočet vlády byl poprvé schválen jako deficitní. Vzhledem k tomu, že skutečnost bývá s neomylnou pravidelností horší než vládní předpoklady a vzhledem k lavinovitě rostoucím nárokům ministrů na další vládní výdaje není nerealistické očekávat, že veřejné rozpočty skončí příští rok se schodkem mezi 50 až 80 miliardami korun. To představuje až 8 tisíc korun dluhu na každého občana České republiky za jediný rok!
Jasný důkaz toho, že státní rozpočet je "podvyživený"? Nikoliv, jasný důkaz selhání předchozích i této vlády, které nedokázaly snižovat své výdaje! Daně jsou totiž v České republice stále příliš vysoké, vláda u nás vybírá více než 40% veškerého bohatství, které se v zemi za rok vytvoří. Jinými slovy to znamená, že od ledna do května pracujeme všichni zadarmo a veškeré naše příjmy posíláme na účet vlády. Až od června pracujeme "na sebe", na své potřeby. Takový podíl vlády patří mezi nejvyšší na světě. I tak sociálně ohleduplný stát jako je Německo, potřebuje menší podíl na své výdaje, nemluvě o zemích se srovnatelnou ekonomickou úrovní jako máme my. Podíl vlády se jak v Portugalsku, tak ve Španělsku, ale třeba i v Estonsku, pohybuje okolo 30% HDP. To by v našich podmínkách znamenalo snížení daní a výdajů o zhruba 200 miliard korun! Takovou sumu by bylo možno uvolnit a převést soukromému sektoru. Nevypadá vedle této sumy směšně debata o 30 miliardách "prorůstových" výdajů v letošním rozpočtu?
Zatímco předchozí vlády nebyly schopné podíl státu snižovat, dnešní vláda jej dokonce zvyšuje! Zatímco při předkládání návrhu rozpočtu na rok 1999, tj. v listopadu loňského roku, vláda předpokládala, že její výdaje za celý rok 1998 dosáhnou 549 miliard korun, dnes se ukazuje, že vláda utratila dokonce 564 miliard. Za pouhé dva měsíce tak vláda překonala svůj odhad o 15 miliard korun.
Vážnější je skutečnost, že na příští rok vláda počítá s růstem veřejných výdajů o cca 8%, zatímco hrubý domácí produkt podle všeho bude stagnovat a ceny se zvýší maximálně o 5%. Bohužel, skutečnost ale bude příští rok ještě horší. Vláda totiž připravuje ještě další překvapení. Přes prvotní odmítnutí se nedá vyloučit, že "revitalizační program" českého průmyslu zvýší vládní výdaje o další desítky miliard korun. Tyto výdaje nebudeme sice splácet příští rok, ale jednou se jim nevyhneme. Obdobně zvýší naše budoucí výdaje další ztráta Konsolidační banky, kam vláda přesunula miliardy špatných úvěrů z České spořitelny.
Jinými slovy, vláda plánuje příští rok utrácet ještě větší podíl z nově vytvořeného bohatství a okamžik, kdy přestáváme pracovat pro vládu a začínáme pracovat sami pro sebe se zase o pár dní posune. Ve změnu tohoto trendu ale bohužel nelze doufat, dokud vláda nebude mít odvahu přistoupit k důkladné reformě výdajové stránky rozpočtu. Bez reformy důchodového systému, bez reformy zdravotnictví, bez vyřešení situace takových chronicky ztrátových podniků jako jsou České dráhy a bez důkladné revize státní správy nelze doufat ve snižování daní v budoucnosti. Bohužel, vláda, zdá se, trpí představou, že pokud něco nefunguje, je potřeba na to utratit víc peněz. A ono toho nefunguje dost…

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance