Detail publikace

Daňová konkurence: mají se Němci čeho bát?

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D.,
Typ: Ostatní
Rok: 2004
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Hospodarske noviny
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Zároveň se vstupem deseti nových zemí do Evropské unie se zostřila debata o výhodách a nevýhodách nízkých daní, především pak daní ze zisků firem. Především německý kancléř Schröder se zdá být pobouřen nízkými daněmi v některých zemích EU a hrozí snížením dotací do rozpočtu EU ze strany Německa. Je jistě legitimní, když si Německo znovu rozmyslí svůj postoj k financování Evropské unie. Po dlouhá desetiletí všichni ostatní automaticky předpokládali, že Německo bude platit a nereptat. Na druhou stranu je ale alarmující, pokud německý kancléř používá argument nižších sazeb jako nástroj vydírání a pokud český premiér takovou rétoriku (a způsob uvažování) podporuje.
Z hlediska ekonomické teorie je daň ze zisku jasně nejhorší daní. Výrazně narušuje ekonomické prostředí, zvyšuje motivaci firem k daňovým manévrům, snižuje investice a tedy dlouhodobý růst a snižuje tak i zaměstnanost. Navíc, daň ze zisku firem představuje klasický příklad dvojitého zdanění. Zisk firmy přeci patří jejím akcionářům, kteří jsou fyzickými osobami (neboť nikdo jiný na Zemi neexistuje, kdo by mohl firmy vlastnit než lidé, fyzické osoby) a ti přece svoje příjmy také daní.
Neexistuje-li ekonomický důvod pro zdanění firemních zisků, je celá řada politických důvodů, neboť zdanění zisků firem politici většinou „prodávají“ jako zdanění bohatých. Ve skutečnosti je to samozřejmě složitější, neboť záleží na postavení firmy a její schopnosti přenášet daň buď na svoje zákazníky nebo své dodavatele, případně i na zaměstnance firmy.
Většina zemí OECD si nevýhody daně ze zisku uvědomuje a posupně snižuje tzv. statutární sazbu daně. Za posledních 20 let klesla průměrná daň ze zisku v zemích OECD z 50% na 37% a lze očekávat její další pokles. V řadě zemí byl pokles daně ještě výraznější. Například Rakousko snížilo daň ze zisku ze 62% na 35%, Švédsko z 61% na 38%. Jedinou zemí, kde v pozorovaném období sazba daně ze zisku vzrostla bylo Španělsko (z 32 na 34%). V České republice je dnes sazba 28% a do roku 2006 má klesnout na 24%.
Zároveň s poklesem statutární sazby daně ze zisku dochází ve většině zemí k omezování odpisů a snižování daňových úlev pro firmy. V průměru klesl podíl investic, které je možné odepsat proti daním hned v prvním roce pořízení investice z 83% na 76%. Pokles byl přitom nejrychlejší ve Velké Británii (ze 100% na 75%).
Celkové příjmy veřejných rozpočtů z daně ze zisku vznikají kombinací těchto dvou vlivů (snižování sazby a snižování daňových úlev). Je zajímavé že pro OECD jako celek, podíl daní ze zisku na HDP zůstává prakticky konstantní okolo 3% HDP, koncem 90. let spíše mírně stoupal. Zároveň se mírně zvyšuje podíl daní ze zisku na celkových vybraných daních a pohybuje se okolo 10%.
To znamená, že přinejmenším v rámci OECD nedochází k žádnému poklesu daňových příjmů ani že daňová konkurence by vedla k propadu příjmů rozpočtů.

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance