Detail publikace

Omyly odborářů aneb v čem se mýlí Milan Štěch

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D.,
Typ: Ostatní
Rok: 2003
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: MF Dnes
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Čeští odboráři se opět jednou rozhodli vstoupit do politiky a ohradili se výrazně proti vládnímu plánu na úspory ve veřejných rozpočtech. Je zajímavé, že odbory útočí nejvíce na ty návrhy, které by měly prospět lidem, kteří opravdu pracují (snížení nemocenské pro evidentně neodůvodněné absence, snížení daní) a navrhují opatření, která by vedla vyšší nezaměstnanosti a nižším mzdám (jako například vyšší daně).

Co vede odbory, a nejen české, ale i rakouské či francouzské, k takto nelogickým krokům je jen těžko pochopitelné. Dobrý příklad zkratkovitého uvažovaní předvedl samotný předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, pan Milan Štěch, který se 26. února rozepsal na stránkách MFDnes o omylech „mladých liberálů“, jak sám označil blíže neurčenou skupinu ekonomů, kteří navrhují podle něj neuvážené recepty na snižování nezaměstnanosti. Článek zůstává bohužel na úrovni tvrzení, aniž by se zatěžoval podrobnější argumentací, takže s ním lze těžko polemizovat.
Nicméně, pan předseda Štěch přece jenom použil jedno číselné srovnáníkdyž uvedl že průměrná nezaměstnanost klesla v celé Evropské unii z 10,6% v roce 1997 na 7,7% v roce 2002 (mezitím se opět zvýšila na 7,9%…). Z tohoto poklesu pak pan předseda Štěch dovozuje pozitivní hodnocení politiky zaměstnanosti v EU a nepřiměřenost „liberálních návrhů“.

Bohužel, průměrné hodnoty bývají ošidné. Evropská unie se skládá z patnácti zemí a ty uplatňují své národní politiky zaměstnanosti, které se velmi liší. Dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v rámci EU mají dvě výrazně sociálně orientované země: Rakousko (dnes 4,3%) a Švédsko (dnes 5,3%), ale také dvě liberální země: Nizozemí (dnes 3,6%) a Velká Británie (dnes 5,1%). Nejvyšší nezaměstnanost bývala vždy ve Španělsku (dnes 11,5%), Francii (9,1%) a v posledních letech i v Německu (dnes 8,9%).

Pokud se ale zaměříme na pokrok v posledních pěti letech, jednoznačně největšího zlepšení dosáhla právě tradičně nezaměstnaností nejpostiženější země Španělsko. Zatímco nezaměstnanost tam v roce 1994 byla 25% a ještě v roce 1998 byla 18,8%, stačilo pár let reforem, které byly provedeny přesně v duchu doporučení výše zmiňovaných „neuvážených mladých liberálů“, a nezaměstnanost ve Španělsku prudce klesla.
Z českého hlediska je velmi důležité, že pokles nezaměstnanosti byl doprovázen snižováním vládních výdajů. Za posledních osm let se ve Španělsku snížily vládní výdaje z úrovně 50% na 42%. Schodek veřejných rozpočtů, který dosahoval 7% HDP v roce 1995, klesl za pět let na nulu. Průměrný ekonomický růst za období reforem dosáhl 4%. Takže razantní reforma může vést zároveň ke snížení nezaměstnanosti, zrychlení ekonomického růstu a snížení vládního deficitu!

Jak s vedlo Německo, náš „sociální vzor“? Nezaměstnanost se dlouhodobě drží těsně pod hladinou 10%, průměrný ekonomický růst je okolo nuly, schodky veřejných rozpočtů nejenže neklesají, ale rostou.
Takže hodnocení úspěšnosti „evropské politiky“ musí být o něco kvalifikovanější a nevystačí s jedním průměrem za celou unii. Ať se to odborářům líbí, či ne, úspěšné jsou ty země, které mají pracovní trh co nejflexibilnější. To samozřejmě neznamená, že by zaměstnanci neměli právo na jakoukoliv ochranu, nebo že by bylo vhodné zcela eliminovat sociální dialog. Jak ví každá slušná firma, zaměstnance se vyplácí informovat a diskutovat s nimi. Nelze však ve jménu „sociálního smíru“ bránit tomu, že prodělávající firma propouští zaměstnance, jak to žádala francouzská vláda. Stejně tak je škodlivé, získají-li odbory moc nad firmami, jako v Německu, protože zájmy odborářů jsou nutně krátkodobé a soustřeďují se na udržení míst a zvyšování mezd pro stávající zaměstnance a nikoliv na dlouhodobou perspektivu firmy.

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance