Detail publikace

Důchodová reforma: pružné řešení s minimálními riziky

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D., Havlickova, Katerina; Jelinek, Tomas
Typ: Ostatní
Rok: 2002
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Hospodarske noviny
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: České veřejné rozpočty jsou v hluboké krizi: stát si půjčuje stále více a stále větší podíl výdajů jde jednak na splátky dluhu, jednak na výdaje, které nijak nezvyšují konkurenceschopnost českých firem a společnosti, ale na výdaje, které vyplývají z minulosti. Nikde není dlouhodobá neudržitelnost českých veřejných rozpočtů tak dobře viditelná jako v oblasti důchodového systému. Český důchodový systém trpí stále vyššími schodky, konzumuje stále více prostředků, dříve či později bude vyžadovat zvýšení daní a přesto není schopen zaručit českým důchodcům slušnější důchody. Proč tomu tak je? Do značné míry jsou na vině nepříznivé vnější podmínky, které nemůže žádná vláda bezprostředně ovlivnit, především demografický vývoj. Významnou roli však hraje i nedostatečná odvaha a invence vlády při přemýšlení o dlouhodobějších perspektivách českého důchodového systému.
Určitá „staromódnost“ a „vyčpělost“ intelektuálního náboje několika posledních českých vlád se projevují především v jejich tvrdošíjném lpění na „jediném správném modelu“ důchodového systému. I podle současné vlády je jedinou možností financování důchodů tzv. průběžný systém kdy se důchody každý měsíc vyplácejí z daní v tomto či předchozím měsíci vybraných. Právě totální spoléhání na vybírané daně činí z průběžného systému „zajatce“ demografie. Pokud dnes na jednoho důchodce připadají zhruba dva pracující, za 20 až 30 let bude poměr 1 : 1,5 . To znamená, že k zachování dnešní úrovně důchodů by bylo nutné zvýšit daně, které platí dnes zaměstnaní na výplaty důchodů, o zhruba 50%. Je evidentní, že tak obrovský nárůst daní by vedl k podlomení českého trhu práce, růstu nezaměstnanosti a šedé ekonomiky.
Česká vláda může také začít snižovat důchody. Vzhledem k tomu, že k „záchraně“ průběžně financovaného systému by vláda musela snížit důchody až zhruba někam ke 30% průměrné mzdy, je otázka, k čemu by byl dobrý takový důchodový systém, který lidem celý život bere 26% mzdy aby jim pak v důchodu vrátil 30% stejné mzdy, ovšem již jen na výrazně kratší dobu.
Dvě shora nastíněné „strategie“ přístupu ke krizi důchodového systému vycházejí z defenzivní logiky vlády, která byla historickým vývojem a svojí nízkou odvahou vmanipulována do situace, kdy provozuje důchodový systém, který není výhodný prakticky pro nikoho, ale z kterého se bojí odejít, neboť ji to nedovolují mantinely úzkého čtyřletého politického pohledu na společenské problémyDnes je nezbytně nutné vystoupit mimo hranice průběžného systému, nebát se předefinovat základní stavební kameny důchodového systému. Jen tak se vymaníme z defenzivního uvažování, které vede celou společnost do slepé uličky, kde na výběr jsou jen dvě špatné možnosti: vyšší daně, nebo nižší důchody. Projekt důchodové reformy Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) přichází z takto pojatým pohledem na důchodový systém. Navrhujeme hlubokou reformu, která zvýší důchody budoucích důchodců, sníží daňové zatížení budoucích plátců daně, povede k vyšší dynamice českého trhu práce a pomůže vytvořit v české ekonomické tak potřebné zdroje na financování dlouhodobých programů investic do fyzického či lidského kapitálu. Náš návrh přitom dbá na to, aby nijak nepoškodil stávající důchodce (ve srovnání s jejich vyhlídkami ve stávajícím systému), aby nezvýšil zadlužení budoucích generací.
Jádrem našeho návrhu je postupný, nijak dramaticky rychlý, ale soustavný nárůst váhy vlastními úsporami financovaných důchodů, které by měly postupně doplňovat dnešní průběžný systém. Při postupném narůstání váhy fondového pilíře však reforma dbá na to, aby celkový důchod, vyplácený jako kombinace průběžně a fondově financovaného důchodu vždy zůstával nad dnešní úrovní důchodů. Nikdo z budoucích důchodců by si tedy neměl pohoršit. Vzhledem k výrazně ideologizované debatě o důchodovém systému, která v Čechách omezuje racionální, pro-reformní debatu, je návrh reformy vystavěn tak, že od vlády nežádá činit žádné nevratné kroky, které by jí znemožnily vrátit se zpět v případě, že by reforma nepřinášela požadované výsledky. Tímto krokem se snažíme snížit obavy odpůrců reforem z nedostatečně promyšlené reformy, která by ohrozila příjmy budoucích důchodců.
Náš návrh zároveň počítá s tím, že by náklady důchodové reformy neměly překračovat náklady nereformovaného systému, i když jde o podmínku asymetricky náročnější vůči reformě, která budoucí dluhy snižuje, kdežto dnešní systém je dále zvyšuje. Dnešní stav veřejných rozpočtů v Česku nás však vede k velké opatrnosti v plánování budoucích výdajů. Z tohoto důvodu navrhujeme, jako jednu z reformních variant, obrátit klasickou posloupnost a fondový systém začít zavádět ne u těch nejmladších, ale u ročníků, které mají nejblíže k důchodu. Tím, že do fondového systému začnou vstupovat nejdříve starší generace získáme kontrolu nad dalším časováním reformy: nový systém lze rozšiřovat směrem k mladším ročníkům libovolně rychle, podle úspěšnosti reformy. Mladší generace by přitom s generací svých rodičů nesly náklady reformy zpočátku odváděním nesnížených daní a k reformovanému systému by se připojily později.
Návrh reformy důchodového systému jak ji připravuje ISEA nenabízí bezbolestné řešení nejpalčivějšího české společnosti. Jsme však přesvědčeni, že nabízí způsob, jak český důchodový systém modernizovat, učinit ho snesitelnějším pro plátce daní a příznivějším pro důchodce. Jsme přesvědčeni, že taková reforma by měla začít co nejdříve a že by se neměla omezit na kosmetické úpravy dnešního systému, které dlouhodobě stejně nic podstatného nevyřeší. Výhodnější pro celou společnost by bylo přijetí hlubší reformy, založené na dynamizaci českého důchodového systému, na zapojení všech lidí do vytváření zdrojů pro budoucí důchody.
Katerina Havlickova, Tomáš Jelínek, Ondřej Schneider

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance