Detail publikace

Bude mít navrhovaná úprava důchodového systému negativní dopad na ekonomiku?

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D.,
Typ: Ostatní
Rok: 1999
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Ekonom
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Navrhované úpravy budou mít podle mého názoru na ekonomiku sice nevýrazný, ale přesto negativní vliv. Některé prvky, jako zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu nebo omezení tzv. zápočtových dob, jsou správné a sníží deficit důchodového systému. Celkový návrh však jde chybným směrem a problémy důchodového systému nevyřeší, spíše zhorší. Hlavní jeho charakteristikou je totiž absence jakýchkoliv zásadních změn. Důchodový systém se prakticky nezmění, pouze dojde k zvýšení prostředků, které jím mají protékat. Podle mého názoru tak promeškáme několik let, kdy by bylo možné zahájit skutečnou reformu důchodového systému.
Český důchodový systém trpí stejnými neduhy, jako státní důchodové systémy prakticky ve všech rozvinutých zemích. I česká populace žije stále déle, protože průměrný věk dožití se zvyšuje. Dětí, a tedy budoucích plátců daní, u nás nepřibývá, spíše naopak. Lidé navíc odcházejí do důchodu spíše dříve než později - například téměř polovina letošních odchodů do důchodu byly předčasné důchody. Z těchto vnějších, demografických důvodů je na důchody "potřeba" stále více peněz.
Na takovou situaci je možné reagovat několika způsoby. Ten nejjednodušší představuje právě předkládaný návrh, který se snaží zvýšit příjmy důchodového systému zvýšením sazeb odvodů z mzdy. Jde o způsob nejjednodušší, ale také nejhorší a dlouhodobě neudržitelný. Co se vlastně stane? Všichni zaměstnanci a soukromníci budou na důchody odvádět více peněz a stávající důchodci budou nadále dostávat důchody ve výši cca 42% průměrné mzdy. Sice se nepatrně zvýší nezaměstnanost, protože se prodraží pracovní síla, a nepatrně se zhorší konkurenceschopnost českých podniků, ale nepůjde o dramatické efekty. Za pět nebo osm let však budeme v naprosto stejné situaci: počet důchodců bude opět vyšší a opět bude třeba zvýšit odvody z mezd. Co uděláme potom? Půjdeme se sazbami až nad 40% mzdy, jako je mají Poláci? Pokud ano, smíříme se z oficiální nezaměstnaností ve výši 15% a s prudce rostoucím sektorem neoficiální ekonomiky, kde se žádné sociální pojištění samozřejmě neplatí? Anebo porušíme svoje sliby a začneme snižovat vyplácené důchody pod 40% průměrné mzdy? Žádná z těchto variant není příjemná a návrh MPSV bohužel nedává žádnou představu, jak se vláda hodlá v budoucnosti s těmito problémy vyrovnat.
Alternativa k této krátkozraké politice samozřejmě existuje. Jde o často zpochybňovanou důchodovou reformu, spočívající v doplnění dnešního systému o druhý pilíř, financovaný úsporami. Tento pilíř však v návrhu MPSV naprosto chybí. Jde přitom o cestu, kterou volí stále vyšší počet zemí. Omezíme-li se na Evropu, hrají soukromé úspory na důchod dominantní roli ve Švýcarsku, Holandsku i Británii, stále výrazněji se prosazují ve Skandinávii, Irsku a Itálii. Stranou v EU zatím zůstává jen Německo, Rakousko a Francie. Ze zemí s obdobnými problémy jako máme my se pro důchodovou reformu už rozhodly Polsko, Maďarsko, Estonsko, ale třeba i Kazachstán. Je otázkou, zda všechny tyto země podlehly "propagandě" Světové banky a lobbyismu soukromých firem, anebo zda-li neděláme chybu my, kteří reformu odsunujeme do daleké budoucnosti.
Reforma důchodového systému však rozhodně nebude levnou záležitostí a bude vyžadovat tvrdou práci a řadu jednání. Proto se do ní příliš nechtělo předchozím vládám a proto ji možná odmítá i současný návrh. Nutnou podmínkou jakékoliv důchodové reformy je i shoda na základních principech reformy. Jde především o podíl státu na důchodovém systému, způsob organizace soukromého sektoru, míra dobrovolnosti účasti v novém systému a délka přechodného období. Kromě této zásadní shody je také nezbytné okamžitě začít s prací na zlepšení dnešního regulačního rámce pro penzijní fondy a na zjednodušení pravidel pro odchod do důchodu. Jde často o otázky přesahující "resortní" pohled ministerstev a jejich úspěšné vyřešení bude vyžadovat zvláštní pozornost celé vlády.
Všechny tyto problémy však naši sousedé již vyřešili a není důvod proč bychom je neměli zvládnout i my. Musíme však přestat strkat hlavu do písku. Času jsme již ztratili víc než dost!

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance