| Abstrakt: |
Důchodový systém představuje pravděpodobně nejdůležitější součást tzv. společenské smlouvy mezi občany a státem: v důchodu trávíme všichni dlouhé období, v kterém jsme prozatím zcela odkázáni na výplaty důchodů od státu, počet důchodců se stále zvyšuje a výdaje státu na jejich důchody představují největší součást státního rozpočtu. Vzhledem k rozsahu a významu důchodového systému je pochopitelné, že diskuse o přednostech a nedostatcích nejrůznějších důchodových systémů je středem pozornosti. Konkrétní výsledky těchto diskusí však zatím nejsou nijak povzbudivé. Státní penzijní systémy konzumují stále větší část národního produktu ve všech rozvinutých zemích a jejich nepříznivý vliv na míru úspor a na nabídku práce je všeobecně uznávaný. Většina zemí se jen pomalu odhodlává k alespoň částečným reformám, které jsou ovšem politicky velmi nepopulární. Každý z nás přitom odvádí na důchodové "pojištění" více než 40 tisíc korun ročně. Jsou tyto prostředky účelně využívány? Proč by zrovna důchody měly představovat nejvážnější hrozbu krachu státních financí v zemích OECD, jak varovala poslední studie této organizace vydaná v červnu letošního roku, a proč Světová banka považuje problém penzijních systémů za svojí prioritu? |
