| Abstrakt: |
České veřejné rozpočty jsou v hluboké krizi: stát si půjčuje stále více prostředků a stále větší podíl výdajů jde přitom na splátky dluhu a na takové výdaje, které nijak nezvyšují konkurenceschopnost české ekonomiky. Tyto výdaje vyplývají z minulých politických rozhodnutí, především pak z neodpovědně vysoko nastavených sociálních dávek, které minulé vlády slíbily a dnešní vláda se s jejich placením dostává do problémů. Namísto toho, aby byly veřejné prostředky radikálně přesměrovány na financování aktivit, které pomohou české ekonomice rychle zvyšovat produktivitu a přibližovat se tak úrovni západní Evropy, dochází k opaku. Oblasti s potenciálně nejvyšším efektem na zvyšování produktivity, tj. školství, podpora vědy a výzkumu, investice do budování průhledného podnikatelského prostředí, to vše je chronicky podinvestováno. Naopak stále vyšší podíl výdajů připadá na „mandatorní výdaje“, které jsou především sociální povahy, a také na stále se zvětšující státní správu. |
