Abstrakt: |
Cílem práce je popsat a porovnat penzijní systémy v několika vybraných zemích: České republice, Německu, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii. Na jedné straně mince problematiky udržitelnosti penzijních systému stojí nepříznivý demografický vývoj a rozsah sociálních programů, na druhé straně stojí parametry penzijních systémů, které motivují k určitému vzorci chování. Jádrem práce je otázka, jak penzijní systémy svými parametry tj. např. náhradový poměr, statutární důchodový věk nebo implicitní daň ovlivňují rozhodování jedince o věku, ve kterém odchází do penze, tedy do jaké míry je možno vztáhnout fenomén klesající participace přímo k jednotlivým rysům systému. Závěrem je, že penzijní systémy samy svými parametry motivují k brzkému odchodu do důchodu. Dále práce řeší štědrost penzijních systémů a jejich progresivitu a dochází ke zjištění, že progresivní systémy patří mezi ty méně štědré a naopak. Na závěr se práce zabývá reformními cestami zvolených zemí a udržitelností jejich penzijních systémů. |