Eseje o měnové politice
| Autor: | Jan Žáček (15.9.2021) |
|---|---|
| Rok: | 2021 - letní |
| Vedoucí: | doc. Mgr. Tomáš Holub Ph.D. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 221 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Tato disertační práce se skládá ze tří článků v oblasti měnové politiky. Všechny tři články jsou propojeny shodným tématem – pravidly měnové politiky. První dva články se zaměřují na upravená pravidla měnové politiky o finanční proměnné z teoretického hlediska, zatímco třetí článek poskytuje mezinárodní empirickou evidenci ohledně měnové politiky a její reakce na vývoj finančního cyklu. V prvním článku používám dynamický stochastický model všeobecné rovnováhy (DSGE) malé otevřené ekonomiky s cílem zjistit, zda přímá reakce centrální banky na vývoj cen aktiv nebo poměru úvěrů k HDP přináší makroekonomické výhody ve formě nižší volatility inflace a výstupu. Zjišťuji, že přímá reakce na vývoj cen aktiv může být pro centrální banku výhodná, avšak tento výsledek je platný pouze pro některé domácí šoky. V případě zasažení ekonomiky externím šokem se účelnost upraveného pravidla měnové politiky snižuje. Obecně platí, že vhodnost implementace upraveného pravidla měnové politiky o ceny aktiv je šokově závislá, a proto chování centrální banky v malé otevřené ekonomice dle předem stanoveného pravidla se nejeví jako optimální. Ve druhém článku se zaměřuji na roli nelinearit v DSGE modelu a jejich dopad na účinnost upraveného Taylorova pravidla o ceny aktiv. Konkrétně zavádím příležitostně vázané omezení úvěrů na základě funkce penalty do DSGE modelu, který funguje s kanály rozvahy firem a půjček bank. Nejprve demonstruji, že model s příležitostně vázaným omezením úvěrů má vhodnější vlastnosti v porovnání s klasickým modelem. Následně se zaměřuji na implikace upraveného pravidla měnové politiky o ceny aktiv v obou zmíněných modelech. Ukazuji, že oba zvolené přístupy přináší rozdílné výsledky. V posledním článku společně s mým spoluautorem přinášíme empirickou evidenci ohledně měnové politiky a její reakce na vývoj finančního cyklu. Pro odhad finančního cyklu používáme vícerozměrný strukturální model časových řad. Poté poskytujeme odhady rozšířených pravidel měnové politiky s časově proměnlivými koeficienty. Na souboru sedmi států implementujících politiku cílování inflace (jdoucích od Nového Zélandu, přes Švédsko až po Spojené státy americké) ukazujeme, že většina států ze souboru vzala v úvahu vývoj finančního cyklu při nastavování úrokové sazby. Nicméně jejich reakce na vývoj finančního cyklu nebyla systematická a projevovala se zejména v obdobích vysokých finančních nerovnováh. Centrální banky v minulosti zvyšovaly sazby v reakci na boom v úvěrech či cenách aktiv, a to včetně období předcházejícím globální finanční krizi. Reakce na úrokových sazbách je viditelná v případě použití ex-post dat, zatímco je méně evidentní při použití dat v pseudo reálném čase. |
