Otevírání uzavřených fondů v ČR
| Autor: | Mgr. Jana Fajtová, Ph.D. |
|---|---|
| Rok: | 2004 - letní |
| Vedoucí: | † prof. Ing. Michal Mejstřík CSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Český |
| Stránky: | 151 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | V práci je obsažena empirická analýza klíčových ukazatelů českých uzavřených fondů během procesu jejich otevírání. Pro otestování hypotéz byly použity týdenní údaje 28 uzavřených fondů pro období od dubna 1995 do dubna 2003. Hlavním cílem práce je obohatit již existující závěry týkající se problematiky otevírání uzavřených fondů a tím zároveň přispět k objasnění některých základních otázek obestírajících existenci diskontu uzavřených fondů. Zásadní přínos práce by měl spočívat v rozšíření nepočetné skupiny studií zabývajících se `záhadným` chováním uzavřených fondů v případě nevyzrálého kapitálového trhu. Diskont uzavřených fondů představuje jednu z anomálií v oblasti financí a kapitálových trhů. Cenné papíry uzavřených fondů jsou při emisi zpravidla prodávány s prémií k čisté hodnotě aktiv (NAV), během několika měsíců následujících po emisi však dochází k poklesu cen cenných papírů uzavřených fondů a vzniká tak diskont, který má tendenci se měnit podle pohybů průměrné hodnoty diskontů ostatních fondů. Při ukončení činnosti uzavřeného fondu (v případě likvidace či otevírání uzavřeného fondu) ceny cenných papírů uzavřeného fondu rostou a diskonty jsou postupně eliminovány. Existence diskontu zpochybňuje hypotézu racionálního chování investorů a efektivity kapitálových trhů. Úsilí ekonomů je proto soustředěno na vysvětlení existence diskontu. Ani ekonomické faktory formované v rámci teorie racionálních očekávání (např. nesprávné ohodnocení NAV, náklady na správu a řízení fondu (`agency costs`), optimální časování daní či segmentace trhu) ani alternativní přístup založený na omezené racionalitě investorů (pramenící z informační asymetrie a rozdílného stupně rizika mezi jednotlivými kategoriemi investorů) neposkytují úplné vysvětlení existence diskontu. V souladu se závěry uvedených studií byla stanovena základní hypotéza: V rámci přípravy na otevření se diskonty českých uzavřených fondů snižovaly (a tento pokles byl zapříčiněn růstem cen cenných papírů fondů). Od této základní hypotézy byly odvozeny další testované hypotézy. V práci je testována reakce cen a diskontů fondů na klíčové události související s jejich otevíráním. Reakce cen a diskontů na změnu regulace byla dle výsledků analýzy statisticky významná, zatímco reakce na vlastní otevření fondu nikoli. Hlavní reakce trhu uzavřených fondů proběhla zřejmě již při oznámení změny regulace, která zavedla povinné otevření všech uzavřených fondů v daném časovém horizontu. Ke klíčovému poklesu diskontu došlo během měsíce po oznámení události. Fondy, které proces otevření z různých důvodů nezavršily během přiměřeně dlouhého období, měly v průměru vyšší diskont než ostatní fondy. Dále byl vytvořen faktorový model změn diskontu, jehož parametry jsou odhadnuty odděleně pro období před oznámením změny regulace (jež zavedla povinné otevírání fondů) a pro období po oznámení změny regulace. Výsledky ukazují, že změny diskontu byly ve sledovaném období nejvíce ovlivněny faktorem vlivu investiční společnosti a faktorem představujícím tendenci návratu diskontu k průměrné hodnotě. Zhruba u dvou třetin zkoumaných fondů byl vliv vysvětlujících proměnných na změny diskontu rozdílný v periodě před oznámením změny regulace a v periodě po oznámení změny regulace. |
| Ke stažení: | Disertační práce - Fajtová |
