| Abstrakt: |
Regresní analýza reálné konvergence a jejího propojení s nominální konvergencí přes Balassa-Samuelsnův efekt nám ukázala, že nominální konvergence není přiměřenou ani dostatečnou podmínkou procesu snižování rozptylu mezi 10-ti přistupujícími zeměmi a průměrem EU-15 (jako proměnné jsou brány HDP na hlavu a cenové hladiny). Maastrichtská kritéria, které reprezentují nominální konvergenci zpomalují přirozený proces dohánění bohatších zemí (EU-15) chudšími (přistupujícími). Konvergence inflace eliminuje cenovou konvergenci, která by měla plynout z Balassa-Samuelsonova efektu. Co se týká plnění nominálních kritérií, největším problémem pro přistupující země je fiskální kritérium. Na základě testování β-konvergence a Balassa-Samuelsonova efektu, by měla být očekávána teoretická reálná apreciace měn 1,6% až 4% při průměrném 2% až 5% růstu HDP na hlavu. Výsledky by ale měly být interpretovány pozorně, protože existují další významné faktory, které mají efekt na růst HDP jako PZI. Co se týká strategie přijetí eura, země by měly zůstat v ERM II minimální předepsanou lhůtu, 2 roky. Doporučení je nespěchat se vstupem do ERM II, protože by to mohlo být více bolestivé než přínosné. Správné nastavení centrální parity bude velice důležité. |
