"Economics and Politics of Macroeconomic Police"
| Autor: | PhDr. Adam Geršl, Ph.D. (31.3.2012) |
|---|---|
| Rok: | 2006 - letní |
| Vedoucí: | † prof. Ing. Karel Kouba DrSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 148 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Disertační práce obsahuje kolekci šesti výzkumných prací, které se zabývají makroekonomickými politikami z ekonomické a politicko-ekonomické perspektivy. První kapitola se zabývá problematikou devizových intervencí: popisuje možné důvody silné apreciace české koruny v letech 2001-2002 a diskutuje opatření, která byla použita Českou národní bankou za účelem zastavení zhodnocení koruny. Tato kapitola též prezentuje na základě existující literatury přehled motivů pro intervence, kanály vlivu a částečně též empirickou evidence při či proti jejich účinnosti. V závěru jsou zhodnoceny devizové intervence vykonávané ČNB v letech 2001 a 2002 a některé z nich, zejména ty podniknuté v létě 2002 spíše skrytým způsobem, jsou hodnoceny jako účinné. Druhá kapitola je přirozeným pokračováním v problematice devizových intervencí, neboť se pokouší ekonometricky testovat účinnost intervencí ČNB z let 2001 a 2002. Kapitola nejprve diskutuje několik přístupů k testování účinnosti intervencí, přičemž některé z nich jsou pak aplikovány na intervence ČNB. Kapitola obsahuje odhad intervenční reakční funkce a odhad vlivu intervencí na úroveň a podmíněnou a implikovanou volatilitu měnového kurzu. Úspěšnost intervencí je diskutována s použitím event-study přístupu. Výsledky indikují, že intervence ČNB v letech 2001 a 2002 měly určitý, avšak poměrně malý a jednorázový efekt na úroveň měnového kurzu, přispěly však k jeho zvýšené volatilitě. Třetí kapitola diskutuje literaturu založenou na dynamické nekonzistenci měnové politiky a nabízí přehled všech základních přístupů k eliminaci proinflačního chování měnových autorit za účelem krátkodobého zvýšení reálného výstupu. Kapitola tak obsahuje debatu „pravidla versus diskrece“, model budování reputace, problém substitučního vztahu mezi flexibilitou měnové politiky a její kredibilitou, nezávislost centrální banky a teorii optimálních kontraktů pro centrální bankéře. Přidanou hodnotu lze nalézt v aplikaci konstituční ekonomie na pravidla měnové politiky a v diskusi brzd a rovnovah v měnové konstituci. Čtvrtá kapitola nabízí politicko-ekonomický přístup k měnové politice a aplikuje metodologii Thomase Havrileskeho k měření politických tlaků na centrální banky. Metodologie je aplikována na ČNB, kromě FEDu a německé Bundesbank třetí centrální banku, na kterou byla metodologie Havrileského aplikována. Cílem kapitoly je ukázat, zda-li na českou centrální banku byl vykonáván politický tlak v letech 1997-2005 a jestli ČNB takovému tlaku podlehla nebo ne. Výsledky analýzy jsou porovnány mezi všemi třemi centrálními bankami. Vychází z nich, že ČNB čelila poměrně silnému politickému tlaku směrem k uvolněnější měnové politice, avšak nepodlehla mu a stanovovala svou měnovou politikou nezávisle a na základě sledování cíle cenové stability v souladu s vývojem makroekonomických fundamentů. Pátá kapitola, napsána ve spoluautorství s Nilsem Goldschmidtem (Walter Eucken Institut, Freiburg) a Ekkehardem Köhlerem (Universität Freiburg), diskutuje koncept nezávislosti centrální banky z perspektivy konstituční ekonomie. Optimální měnové konstituce musí zaručit určitou nezávislost centrální banky, která jí dovoluje nepodléhat krátkodobým politickým tlakům, zároveň však dovoluje zohlednit preference občanů ohledně inflačního cíle a reakce na ekonomické šoky. Kapitola obsahuje přehled návrhů na měnovou konstituci pocházejících z konstituční ekonomie, popř. od kompatibilních subdisciplín jako je německý ordoliberalismus či učení F.A. von Hayeka, a diskutuje jednotlivé elementy konstituce, které ovlivňují vztah centrální banky a politických představitelů v obou výše zmíněných rolích. Poslední, šestá kapitola aplikuje model dynamické nekonzistence na fiskální politiku a analyzuje tři možné fiskální konstituce, jejichž účelem je omezit sklon vlád využívat fiskální politiku k maximalizaci přežití na politických trzích. Kapitola modelově analyzuje vlastnosti pravidla věčně vyrovnaného rozpočtu, pravidla reagujícího na vývoj ekonomiky a ustanovení nezávislého Výboru pro fiskální politiku a diskutuje výsledky z hlediska konstituční ekonomie. |
| Ke stažení: | 831_dissagerrl 831_gersl_diss_final.pdf |
