Institut ekonomických studií
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova

Pavel Burša se narodil v Žatci a od letošního září působí jako místopředseda představenstva vydavatelství Economia. Předtím pracoval několik let ve společnosti BM Management, jako investiční analytik. Ještě dříve strávil téměř deset let na pozici Associate ve společnosti Bakala Crossroads Partners, kde se věnoval projektům z oblasti fúzí a akvizic. Svou kariérní dráhu zahájil v roce 2000, ve společnosti Patria taktéž jako analytik v oddělení Corporate Finance. Magisterské studiu na IES Pavel absolvoval v témže roce, už při studiu se zaměřoval na kapitálové trhy. 

Jak byste zhodnotil svá léta strávená na IES? Co je, zpětně viděno, asi to nejdůležitější, co jste si odnesl?

Na IES to byly skvělé roky, zejména jsem ocenil komorní prostředí, osobní přístup učitelů, snadnou možnost vycestovat do zahraničí. Velmi zajímavé bylo, že nás učilo relativně hodně lidí z praxe – často poradci různých vlád, atp. a řešili jsme aktuální ekonomická témata, například ekonomickou transformaci, privatizaci a zavedení regulace kapitálového trhu.

Z dnešního pohledu vidím jako nejdůležitější abstraktní a analytické myšlení a schopnost vidět věci z více pohledů. To se zdá být velmi málo uchopitelné, ale není. Čím se dostanete ve firmě na vyšší pozici, tím více to můžete použít. Dnes oceňuji i to, že jsme se v rámci ročníku a vlastně i v rámci IES docela znali a mnoho mých spolužáků pracuje na různých významných postech ať už v soukromém, nebo státním sektoru.

Důležité je si uvědomit, že škola tu není od toho, aby vás připravila na nějaké konkrétní zaměstnání nebo pozici, ale aby vám dala základní přehled v oboru, naučila přemýšlet v souvislostech a naučila spolupracovat v mezinárodních teamech – a to IES umí skvěle. Na každé pracovní pozici se musíte učit nové věci, a to se nezmění do konce vašeho života. Většinou vám stačí informace o tom, že nějaká metoda nebo princip existuje, a až zjistíte, že to potřebujete, tak už najdete příslušného odborníka nebo se to naučíte sám.

Vůbec se nenechte odradit tím, že se to učíte na makro- a mikro-ekonomických modelech nebo historii ekonomických teorií, a nějakou část učiva nebudete nikdy potřebovat – to vůbec nevadí. Čím více principů nebo myšlenkových pochodů si osvojíte, tím snadněji se vám budou chápat další.

Pracujete nyní v maličko jiné oblasti než většina absolventů IES. Jak jste se k tomu dostal? Kdybyste mohl svou kariéru uchopit znovu, od začátku, tak jak byste se k tomu postavil? Vybral byste si stejnou cestu?

Já jsem si dosud myslel, že naopak vůbec nevybočuji z toho, co dělají mí spolužáci – myšleno v širším slova smyslu. Pracuji v private equity, s tím, že dnes je má nejviditelnější role v představenstvu vydavatelství Economia. A když vezmu v úvahu, že IES je součástí FSV UK, která zahrnuje i žurnalistiku a další sociální vědy, tak mi to připadá naprosto normální. Na IES je skvělé to, jaké možnosti uplatnění může nabídnout studentům: od akademické sféry, přes státní sektor (ČNB, ministerstva atp.) až po soukromou sféru.

Ke škole jsem přistupoval s filosofií: prolez maximum kurzů, co zvládneš, a po škole jdi zkusit to nejtěžší, co půjde. Takže když jsem po škole hledal práci, tak jsem náhodou v Hospodářských novinách narazil na inzerát, kde Patria Finance hledala analytika. Patrii jsem znal, poněvadž tam pracoval (starší) spolužák Vladimír Kreidl, tak jsem tam poslal životopis a vzali mě.

Když skupina investorů sjednocených pod značkou RPG v roce 2004 koupila OKD, tak jsem se rozhodl následovat své kolegy a od té doby pracuji pro Zdeňka Bakalu na různých pozicích. Na práci v corporate finance nebo private equity mě baví to, že poznáte mnoho různých oborů podnikání a bavíte se o nich s těmi nejpovolanějšími – vlastníky, top managementem a různými poradci.

Patria mi tehdy připadala dostatečně cool (a také, že byla), nicméně, z dnešního pohledu bych rozhodně doporučoval vyrazit do zahraničí nebo alespoň pracovat ve velké mezinárodní firmě, která má funkční plán pro rozvoj talentů.

Z hlediska studia bych určitě doporučil víceoborové studium a rozšiřování všeobecného přehledu. Dnes se ukazuje, že právě lidé s přesahy do různých oborů jsou velmi cenění. Myslím, že velmi dobrý doplněk k ekonomii je právě psychologie a/nebo právo, případně IT.

Ve své kariéře jste se hodně věnoval korporátním financím, fúzím a akvizicím, valuacím nebo projektovému řízení, co nejdůležitějšího jste se pro tuto práci naučil ve škole? Co Vám naopak chybělo?

Na jednom kurzu od prof. Michala Mejstříka jsme měli za úkol vytvořit business plán zvolené firmy, takže to se náramně hodilo. V bakalářské a diplomové práci, které jsem obě psal u doc. J. A. Víška, jsem řešil jednou robustní statistiky a podruhé testování středně silné hypotézy efektivity kapitálového trhu (zda kapitálový trh reaguje na ohlášení výplaty dividend) – to se také hodilo. Základy účetnictví a schopnost číst finanční výkazy a výroční zprávy samozřejmě také.

V práci jsem se musel doučit projektové řízení a některé MBA záležitosti. Ale chápu, že IES není MBA škola – ale to nám prof. Mejstřík říkal už na škole: „My vás tady naučíme přemýšlet, a tu kuchařku se naučíte za pochodu“. A měl pravdu. Ony se ty MBA teorie stejně nejlépe pochopí, když v tom jste osobně zainteresováni a jste součástí nějakého většího teamu.

Od září působíte na pozici místopředsedy představenstva Economie. Co konkrétně Vás nejvíc na této oblasti baví a z čeho naopak máte obavy. Řešíte v práci podobné problémy jako v jiných odvětvích, třeba v bankovnictví apod.?

Nejzajímavější na médiích je ta změna, kterou si právě procházejí, a nikdo přesně neví, jak to dopadne. Mění se snad úplně všechno, kromě toho, že kvalitní informace mají svou hodnotu. Naše role (celého teamu Economia) je se v tom chaosu zorientovat a vymyslet, jak v tomto prostředí vydělat peníze za podmínky, že chceme dělat seriózní žurnalistiku. V ČR je to o to komplikovanější, že jsme relativně malý trh s jazykovou bariérou.

Důležitá bude komunikace, s tím, že podle mě je důležité potenciálním čtenářům vysvětlovat, že hodnota Hospodářských novin není v tom, že každý den dostanete kvalitní informace za cenu nižší než jeden půllitr piva v restauraci, ale že jednou za čas tam najdete informaci, která bude zásadní pro váš business nebo pro vás osobně – obdobně jako mně změnil život inzerát v HN.

Starosti mi spíše dělá obecný vývoj ve společnosti, a to celosvětově. Neúcta k elitám (v tom pozitivním slova smyslu), neúcta k pravdě (obecně) a záměrné nálepkování. Myslím, že strašně zanedbáváme školství – od základních škol až po ty vysoké. Současná politická situace je pouze odrazem toho, co se děje ve společnosti a myslím si, že cesta ven vede pouze přes změnu myšlení významné části lidí a v tom hraje kritickou roli školství a měly a mohly by sehrát pozitivní roli církve a neziskové organizace.

Ano, i v médiích řešíme problémy, které jsou společné pro snad všechna businessová odvětví od strategie přes produkty, personální politiku až po digitalizaci, s tím rozdílem, že my máme dvě hlavní skupiny zákazníků: čtenáře a inzerenty.

Co děláte ve volném čase? Je něco, co byste doporučil studentům (ale i komukoliv jinému) dělat ve volném čase pro osobní rozvoj?

Můj volný čas vás asi moc zajímat nebude: plachtím, jezdím na motorce, běžkuju, jezdím na kole, in-line, občas i orientační běh atp. Zejména ten orientační běh mi připadá skvělý: je to velmi otevřená komunita milých lidí, závody se pořádají vždy v nějakém pěkném lese a může se zúčastnit celá rodina.

Studentům bych určitě doporučil zajímat se o to, co se děje okolo nich a snažit se jít k podstatě věcí – proč a jak co funguje, ať už je to například mechanická převodovka nebo společnost.

Níže bych si dovolil uvést několik málo inspirací pro samostudium, což jsou věci, které mi pomohly (pomáhají), ale obvykle na ně ve škole nenarazíte. Jsou to sice většinou materiály související s businessem, ale věřím, že jse dají využít i v nekomerčních oblastech.

• Jack Welch - Wining, Eric Ries - Lean Startup, Rosenberg - Non-violent communication, Covey 7 habits of highly effective people, Galwey - Inner Game, Tomáš Baťa - Úvahy a projevy, Stephen L. Weiss - Billion dollar mistake, Dave Logan - 5 stages of tribal leadership, Sun-c‘ - Umění války, atp.

• Rozhovory na www.mladypodnikatel.cz, Rozhovor s Lukášem Uhlem na demarketing.cz, časopis Harvard Business Review, speaker Simon Sinek, konference P3 v Praze live stream 2016 + 2017 na youtube, atp. Kdybyste chtěli shlédnout zajímavý rozhovor na téma žurnalistika dnes, tak bych doporučil rozhovor Kovy + Erik Tabery (šéfredaktor časopisu Respekt) ze 17/10/2018 na seznamzpravy.cz

• Odkaz na „Cognitive bias“ ve wikipedii a „List of cognitive biases“

• Mé osobní vzory: Tomáš Baťa, Otto Wichterle, Jack Welch, Warren Buffet, …

P.S. Když nemůžete přečíst celou knihu, tak zkuste alespoň přečíst summary nebo zhlédněte video od autora nebo rozhovor.