| Abstrakt: |
Tato práce je zaměřena na vývoj českého bankovního sektoru v průběhu let 1990 – 2008. Pozornost je věnována jak kvalitě institucionálního prostředí, tak reálnému vývoji bank. První kapitola se nejprve snaží podat argumenty proč regulovat či neregulovat bankovní sektor, tyto poznatky následně konfrontuje s široce uskutečňovanou prací. Druhá část je zaměřena na porovnání mezinárodních pravidel v 90. letech s regulatorním prostředím ČR. Vyzdvihnuty jsou zejména hlavní překážky, které v průběhu transformace ztěžovaly, a někdy dokonce zcela znemožnily, uskutečňování efektivní supervize. Druhá kapitola popisuje proces restrukturalizace bankovního sektoru. Jsou zde shrnuty některé poznatky mých starších kolegů, pomocí kterých se snažím poukázat na hlavní úskalí, jež nakonec stály za velmi vysokou nákladností tohoto procesu. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj institucionálního prostředí po roce 2000 a ukazuje na postupnou harmonizaci českého institucionálního prostředí s mezinárodními standardy. Poslední kapitola se věnuje analýze rizik, kterým jsou v současnosti banky vystaveny. Je zkoumáno, nakolik je bankovní sektor ohrožen dopady finanční krize a do jaké míry se zatím vývoj reálné ekonomiky promítl do kvality portfolia českých bank. |
