Institutional Framework and Development in Selected Emerging Markets
| Autor: | Mgr. Khafiz Khamet |
|---|---|
| Rok: | 2010 - letní |
| Vedoucí: | † prof. Ing. Karel Kouba DrSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Diplomová Ekonomická teorie |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 87 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Diplomová práce zkoumá institucionální prostředí ve dvanácti vybraných tranzitivních ekonomikách (Baltské státy, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika jako nové členské státy EU, a navíc v Bělorusku, Ruské federaci a Ukrajině) na základě dat Světových vládních ukazatelů (WGI) v období od 1998 do 2008. Ukazuje se celkově dobrá pozice všech nových členských zemích (kromě Bulharska a Rumunska, které zaostávají) ve čtyřech dimenzích institucionální kvality, konkrétně v kvalitě demokracie, politické stabilitě, vládní efektivitě a regulační kvalitě. Přesto je zřejmé zaostávání hlavně v ukazatelích právního řádu a kontrole korupce, i po dvaceti letech od počátku transformace. Zároveň je velký rozdíl mezi členskými zeměmi EU a trojicí států Bělorusko, Ruská federace a Ukrajina. Důvody se dají přisuzovat externím (požadavky před vstupem do EU, otevřenost trhu, konkurence) a interním tlakům. Panelová analýza dat poukazuje na stejné závěry, tedy důležitost právního řádu a kontroly korupce pro ekonomický růst, a také postupný pokles významu institucí, a to pravděpodobně z důvodu dostačující kvality institucionálního prostředí pro správné fungování tržní ekonomiky. Analýza, kromě kladných stránek, také poukazuje na celkovou strnulost institucionálního rámce, kde vývoj se pohnul jenom minimálně v průběhu desetiletí. Navíc analýza podnikatelského prostředí poukazuje na neschopnost hlavně České republiky, Polska, Ruské federace a Ukrajiny zreformovat nejproblematičtější sféry podnikání. Důvod je shledán v podcenění významu zájmových skupin na začátku transformačního procesu a dědictví komunismu (zvyky, morálka atd.). |
