Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Autor: | Bc. Jan Sedlář |
---|---|
Rok: | 2011 - letní |
Vedoucí: | PhDr. Jaromír Baxa Ph.D. |
Konzultant: | |
Typ práce: | Bakalářská |
Jazyk: | Český |
Stránky: | 45 |
Ocenění: | |
Odkaz: | |
Abstrakt: | Práce se komplexně zabývá diskuzí rozpoutanou zveřejněním Easterlinova článku (1974), který upozornil na komplikovanější vztah mezi absolutní výší důchodu a subjektivně pociťovaným štěstím, než předpokládala ekonomická teorie. Představena je literatura, která hledá vysvětlení, proč vztah - vyšší důchod znamená vyšší užitek a štěstí jedince – neplatí bez výjimek. Speciální pozornost je věnována lidským vlastnostem: jedincova srovnávání své situace se situací jeho referenční skupiny, jedincova srovnávání své situace se situacemi, na které byl zvyklý v minulosti, jedincova zvyknutí si na novou situaci a změně jeho aspirací, na nadhodnocování užitku z dosažení cíle. První zmíněná vlastnost je experimentálně zkoumána s využitím analogie: důchod jako ohodnocení pracovního výkonu, známka jako ohodnocení výkonu studenta. Experiment neprokázal, že by srovnávání studenta s jeho referenční skupinou mělo vliv na hodnocení jeho vlastního výkonu. Druhá část práce je zaměřena na popis vztahu mezi hrubým národním důchodem na obyvatele a spokojeností obyvatel dané země. Je zkoumáno, jak se vliv důchodu na spokojenost liší při srovnání zemí podle jejich hospodářské rozvinutosti. Dále je testováno, zda v bohatších zemích klesá důležitost důchodu jako faktoru ovlivňujícího spokojenost lidí. Takový vývoj nepřímo předpovídají druhý a třetí Easterlinův závěr. Regresní analýza dat z 28 evropských zemí za roky 2004 až 2009 je s touto hypotézou spíše v souladu. |