Three Essays on Local Public Finance
| Autor: | PhDr. Lenka Šťastná, Ph.D. (15.9.2011) |
|---|---|
| Rok: | 2011 |
| Vedoucí: | † prof. RNDr. Ing. František Turnovec CSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 0 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Disertační práce se zabývá rozhodováním lokálních vlád o výdajích. Skládá se ze tří částí, první obsahuje teoretický model a v dalších dvou je provedena empirická analýza pro obce s rozšířenou působností ČR. Teoretický model zkoumá, zda se nevyplatí decentralizovat politické rozhodování v případě, že lokální veřejné statky ve dvou symetrických regionech jsou komplementy. Model uvažuje možnost strategické delegace, kdy volič volí záměrně politika, jehož preference se neshodují s preferencemi voliče, a transferů, jimiž lze dotovat produkci lokálních veřejných statků v ostatních regionech. Podle Oatesova decentralizačního teorému centralizace pareto-dominuje decentralizaci v případě symetrických regionů pro jakoukoliv úroveň efektu přelévání. Pokud jsou však lokální statky komplementy a uvažuje se možnost strategické delegace a transferů, tradeoff může být opačný a decentralizace může pareto-dominovat centralizaci. V druhé části se testuje přítomnost fiskálních interakcí mezi obcemi ČR, které mohou být způsobeny efekty přelévání, konkurencí mezi vládami, napodobováním, či kooperací. Pro data z roku 2006 se odhaduje závislost lokálních veřejných výdajů v prostoru (tj. zda rozhodování o výdajích v sousedních obcích ovlivňuje rozhodování v domácí obci). Výsledky naznačují, že obce se navzájem napodobují, co se týče výdajů na kulturní statky, soutěží mezi sebou prostřednictvím kapitálových výdajů na výstavbu a výdaje na ochranu životního prostředí a kapitálové výdaje na infrastrukturu a podporu průmyslu vykazují přítomnost efektu přelévání. Třetí část odhaduje nákladovou efektivitu obcí ČR v období 2003-2008 a pokouší se nalézt determinanty neefektivity. Efektivita je měřena pomocí různých indikátorů o poskytování lokálních veřejných statků a služeb. Jsou použity metody Data envelopment analysis a Stochastic Frontier Analysis, výsledky jsou porovnány pro různé specifikace a jsou označeny robustní nejlepší a nejhorší obce. Mezi determinanty zvyšující neefektivitu patří populace, vzdálenost do krajského města, podíl vysokoškolsky vzdělané populace, kapitálové výdaje a dotace na obyvatele, podíl vlastních (ovlivnitelných) příjmů a podíl levicových zastupitelů v městském zastupitelstvu. Naopak koncentrace stran v zastupitelstvu a zapojení voličů zvyšuje efektivitu. Analýza je provedena i pro období 1994-1996, kdy je zjištěn odlišný vliv politických proměnných. Při srovnání rankingů z obou období lze vidět, že malé obce zlepšily efektivitu narozdíl od velkých obcí, které si pohoršily. |
| Ke stažení: | Thesis_D_Stastna |
