| Abstrakt: |
Dosavadní studie o subjektivním blahobytu nebraly v úvahu rozdílné podmínky vyspělých a rozvojových zemích. Také různé typy faktorů ovlivňujících subjektivní blahobyt byly jen zřídkakdy studovány společně. Tato bakalářská práce se snaží vyplnit danou mezeru. Jejím hlavním záměrem je porovnání vlivu osobních, ekonomických, politických a institucionálních faktorů určujících spokojenost se životem v rámci skupin států rozdělených podle stupně ekonomického rozvoje. K analýze jsou zde použíta data z posledních tří vln World Values Survey. Závislost spokojenosti se životem na zmiňovaných faktorech je zkoumána pomocí ordered probit modelu. Výsledky ukazují na podstatné rozdíly mezi jednotlivými skupinami států. Mezi hlavní výsledky této práce patří klesající vliv národního i osobního příjmu s rostoucí hodnotou národního příjmu; veliký rozdíl mezi zeměmi s vysokým a nízkým národním příjmem ve vnímání kvality vlády a konceptu nezaměstnanosti; vysoce oceňovaná demokracie mezi bohatými státy; nesignifikance dosaženého vzdělání ve skupinách zemí s nížším národním příjmem; pozitivní efekt kvality školství a zdravotní péče v zemích s nízším národním příjmem; a vysoký vliv svobody výběru napříč skupinami. Práce tedy ukazuje, jak je velmi důležité zohledňovat úroveň rozvoje při snaze izolovat vzorce v subjektivním blahobytu. |
