| Abstrakt: |
Práce ukazuje, jak důležitou složkou mzdy je lidský kapitál a jak ostatní charakteristiky, ať už jedince nebo podniku, působí na výši mzdy. Nejdříve je popsána teorie lidského kapitálu, investice do všeobecného nebo specifického výcviku a kterak tyto investice ovlivňují rozložení příjmů v průběhu života. Hlavní složkou lidského kapitálu je vzdělání, proto se práce snaží ukázat různé metody, jak měřit návratnost investice do vzdělání, ať už plnou metodou nebo pomocí Mincerovy rovnice příjmů. Stále aktuální otázkou je mzdová mezera mezi muži a ženami. Část rozdílu je způsobena odlišným vybavením lidským kapitálem, ale část má původ v diskriminaci nebo odvětvové segregaci. Práce uvádí postup dekompozice mzdové mezery na jednotlivé složky s rozdílnou příčinou vzniku (Oaxaca-Blinderův rozklad s Heckmanovým rozšířením), tedy na „efekt vybavení“, „efekt diskriminace“ a „efekt výběru“. Po teoretické části následuje analýza dostupných dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. Rozbor analyzuje hodnoty průměrné mzdy, mediánu mezd a mzdové mezery podle různých faktorů zmíněných v teoretické části, a zda tyto faktory ovlivňují mzdy podle předpokladů. Analýza prakticky potvrzuje teorii, že mzda roste s věkem, s vyšší úrovní vzdělání a že stále existuje mzdová mezera mezi muži a ženami. Na závěr je ukázán vývoj mezd a mzdové mezery od roku 2003 a mezinárodní srovnání „gender pay gap“. |
