| Abstrakt: |
Tato práce se zabývá otázkami souvisejícími s nedávným prudkým nárůstem úvěrů denominovaných v cizích měnách v nových členských státech Evropské unie. Nejdříve představíme některá stylizovaná fakta a hlavní příčiny úvěrové euroizace, včetně role kurzového režimu. Následně je demonstrováno, že hospodářský růst a vývoj nesplácených půjček během krize negativně závisí na předchozím růstu úvěrů v cizí měně. Dále jsou diskutovány některé výzvy pro měnovou politiku ekonomiky potýkající se s vysokou mírou úvěrové euroizace. Je zkonstruován ojedinělý index měnového nesouladu v rozvaze komerčních bank upravený o půjčky v cizích měnách nezajištěným dlužníkům, který se ukázal být silně korelovaný s nárůstem CDS spreadů v jednotlivých zemích během krize. Poslední kapitola je věnována nedávným turbulencím v Maďarsku, které pramení z materializace rizika spojeného s vysokými nezajištěnými expozicemi v cizí měně. Citlivost ekonomiky vůči kurzovým pohybům je ilustrována značnou korelací mezí CDS spreadem a relevantními směnnými kurzy. V této části je také rozebrána nejnovější podoba kontroverzních vládních opatření určených ke zmírnění negativního rozvahového efektu na domácnosti s úvěry v cizí měně. Tato práce přináší jedinečný odhad celkových nákladů CHF hypotéky v porovnání s adekvátní půjčkou denominovanou v domácí měně. Dopad výše zmíněných vládních intervencí je také zahrnut. Ukázalo se, že tato opatření zvýhodňují domácnosti zadlužené v cizí měně oproti těm, které si vzaly půjčku ve forintu, přestože by celkové reálné splátky dlužníků v cizí měně byly nižší i při absenci jakékoliv podpory ze strany státu. |
