| Abstrakt: |
Nedávné období finanční nestability motivovalo výzkumníky i tvůrce hospodářských politik ke zintenzivnění výzkumu v oblasti finanční stability. Tato disertační práce rozšiřuje současné poznání a diskuze rozpracováním a empirickým testováním metodologií, které mohou být využity pro měření zranitelnosti finančního sektoru a identifikaci potenciálních rizik pro finanční stabilitu. Dále se zaměřuje na vztah mezi reálným a finančním sektorem a možné dopady finančních obtíží domácností na agregátní ekonomiku. Společně s navrhovanou metodologií poskytujeme přehled současné literatury na tato témata i empirické výsledky. Argumentujeme ve prospěch stresového testování zahrnujícího klíčová rizika v bilancích bank, které je možno použít i pro nově se rozvíjející trhy s omezenou dostupností dat. Pro tyto ekonomiky je statický přístup předpokládající konstantní rovahovové položky zcela nevhodný díky vysoké volatilitě růstu úvěrů. Dále práce ukazuje, že tzv. efekt zpětného dopadu mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou může hrát za určitých předpokladů důležitou roli, a proto by měl být brán v úvahu tvůrci hospodářských politik. Tento efekt se objevuje také v samotném reálném sektoru, protože potenciální nestabilita může pramenit z bilancí domácností a promítat se do agregátní ekonomiky prostřednictvím dodatečného poklesu jejich spotřeby. |
