| Abstrakt: |
Práce zkoumá závislost restrukturalizace podniků v transformaci na způsobu privatizace. Základním kamenem analýzy je autorem vytvořený trojúhelníkový model Vlastník-Manažer-Podnik, který operacionalizuje jednak problému principál-agent, ale také motivaci vlastníka (coby důležitý parametr při výběru nových vlastníků) a manažerské schopnosti (vzácný statek v tranzitivních ekonomikách). Na základech tohoto modelu je postaven model Determinanty chování podniku, mezi jehož hlavní přínosy patří (1) odvození tvrzení, že motivace aktérů jsou významnější determinantou chování podniku než jejich schopnosti, a (2) popis způsobu, jakým privatizace zasahuje do prostředí a ovlivňuje chování podniků. Na základě modelu determinant chování podniku dochází dále autor k netriviálním závěrům ohledně vlivu míry zahraniční účasti na výkonu vlastnických práv a míry koncentrace vlastnictví na restrukturalizaci podniku. Následná charakteristika privatizačních metod pak slouží k vyslovení teoretických hypotéz, že nejvyšší předpoklady pro restrukturalizaci mají podniky privatizované veřejnou dražbou do rukou jednoho vlastníka, nejnižší pak podniky privatizované přímým prodejem majority spolu a také ty z podniků privatizovaných kupónovou metodou, jejichž faktickou majoritu po jejich kupónové privatizaci drží jeden či více vlastníků (fondů) jednajících ve shodě. Za předpokladu nadřazenosti hlediska koncentrace vlastnických práv mají teoretické hypotézy dokonce podobu jednoznačné škály skupin podniků podle očekávané míry restrukturalizace. Všechny úvahy v této práci vycházejí ze skutečností, které byly známy již v momentě výběru privatizačních politik. V dodatkové části nastiňuje autor práci s daty při konstrukci praktických hypotéz a s vědomím neúplnosti a nepřesnosti dat dochází alespoň k hrubým praktickým hypotézám, které přisuzují nejvyšší předpoklady pro restrukturalizaci výrobě mrazírenské, zřídelní a tabákové, nejnižší pak kožedělnému průmyslu, dále textilnímu průmyslu, strojírenství a průmyslu papíru a celulózy. Za předpokladu, že primárním cílem privatizace byla restrukturalizace ekonomiky, neboli překonání mezer v konkurenceschopnosti, představuje práce příspěvek nejen do diskuse o restrukturalizaci podniků, ale také do diskuse o samotném hodnocení privatizačních politik. |
