Bankovní poplatky - jejich determinanty a vliv na ziskovost a rizikovost bank
| Autor: | PhDr. Karolína Vozková (23.9.2020) |
|---|---|
| Rok: | 2020 - letní |
| Vedoucí: | doc. Ing. Zdeněk Tůma CSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 179 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Disertační práce se skládá z pěti esejí zabývajících se příjmy z poplatků a provizí v evropských bankách z makroekonomického, sektorového a bankovního hlediska. Příjmy z poplatků a provizí představují největší část neúrokových příjmů evropských bank. Jejich studium a analýza jsou důležité nejen z akademického hlediska, ale například i pro vedení bank a regulátora. První část disertační práce se zabývá bankami obecně, zatímco druhá část je zaměřena výhradně na družstevní záložny, které představují přibližně 20 % evropského bankovního sektoru. V rámci práce i) porovnáváme výši příjmů z bankovních poplatků v zemích EU, ii) zkoumáme, jaké faktory ovlivňují výši bankovních poplatků a iii) analyzujeme vliv výše bankovních poplatků na výkonnost bank. První esej analyzuje bankovní poplatky v rámci EU z makroekonomického hlediska. V této části disertační práce porovnáváme výši příjmů z poplatků v jednotlivých zemích EU se zvláštním důrazem na Českou republiku. Naše výsledky ukazují, že české banky nejsou abnormálně závislé na výnosech z poplatků a spíše než nadměrným poplatkům lze jejich dobré výsledky připsat řádnému řízení rizik, vysoké likviditě a dostatečným kapitálovým rezervám. Z analýzy rovněž vyplynulo, že podíl příjmů z poplatků měl v posledních letech v zemích EU rostoucí trend, který by mohl souviset se snahou udržet dostatečnou ziskovost v prostředí nízkých úrokových sazeb. V neposlední řadě v této eseji popisujeme, jak noví účastníci bankovního trhu, tzv. nízkonákladové banky, změnili bankovní prostředí v České republice. V rámci druhé eseje studujeme faktory, které ovlivňují výši podílu příjmů z poplatků se zvláštním důrazem na koncentraci trhu. Naše výsledky naznačují, že banky, které čelí vyšší konkurenci, mají tendenci expandovat do netradičních zpoplatněných služeb, jako jsou například emise cenných papírů a prodej pojištění, což zvyšuje jejich podíly na výnosech z poplatků. Vyšší podíly příjmů z poplatků jsou navíc spojeny s vyšším poměrem vlastního kapitálu k aktivům, neboť je zapotřebí více kapitálu k předcházení a řízení potenciálního rizika netradičních činností. Třetí esej analyzuje dopady podílu příjmů z poplatků na výkonnost bank, pokud jde o ziskovost, rizika a ziskovost upravenou o rizika v EU. Výsledky nepotvrdily diverzifikační výhody plynoucí ze zvýšení podílu příjmů z poplatků. Vyšší míra kapitálového financování a kvalitnější úvěry však zvyšují výkonnost bank. Čtvrtá esej zkoumá determinanty podílu příjmů z poplatků na celkových příjmech družstevních záložen v EU. Pomocí obdobné metodiky, jako ve druhé eseji jsme došli k závěru, že v družstevních záložnách se podíl výnosů z poplatků snižuje s růstem konkurence. To pravděpodobně souvisí se skutečností, že tyto banky se drží tradičních činností a poplatky za retailové bankovnictví jsou konkurencí snižovány. Poslední esej se zabývá aktuálním tématem prostředí nízkých úrokových sazeb a jeho dopadem na čisté úrokové marže komerčních bank a družstevních záložen v EU. Naše výsledky ukazují, že družstevní záložny byly mnohem více zasaženy sníženými tržními úrokovými sazbami ve srovnání s komerčními bankami, což by mohlo být způsobeno jejich vlastnickou strukturou a restriktivnější regulací. |
