Témata v oblasti centrálního bankovnictví
| Autor: | Mgr. Václav Brož (30.9.2020) |
|---|---|
| Rok: | 2020 - letní |
| Vedoucí: | prof. Ing. Evžen Kočenda Ph.D., DSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 110 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Tato dizertační práce sestává ze tří výzkumných článků, které se zabývají vybranými problémy, které mohou být relevantní pro centrální banky po globální finanční krizi. Prostředí po globální finanční krizi se vyznačuje významným posílením role centrálních bank ve vztahu k finančnímu systému i reálné ekonomice. To se u některých centrálních bank projevuje podstatným růstem agendy, která může zahrnovat měnovou politiku, péči o finanční stabilitu (makro- a mikroobezřetnostní politika), ale i rezoluční mechanismy. Tato dizertační práce reflektuje širokou perspektivu některých centrálních bank v současnosti tím, že představuje tři originální výzkumné články, které se týkají aktuálních neprobádaných problémů s relevancí pro měnovou politiku a finanční stabilitu v Evropské Unii, České republice a ve Spojených státech. Cílem této práce je pokud možno přinést praktické implikace pro politiku relevantních orgánů. První článek se zabývá konvergencí inflace v celé Evropské unii (EU) mezi lety 1999 a 2017 a poskytuje komplexní a robustní výsledky o tom, že proces konvergence inflace u zemí EU nebyl trvale narušen globální finanční krizí, evropskou dluhovou krizí ani obdobím, kdy setrvávaly úrokové sazby na nulové dolní mezi. Konkrétně článek zjišťuje, že proces konvergence nebyl významně narušen v období po roce 2008, kdy byl výskyt konvergence dokonce častější než v předkrizovém období. Hlavní výsledky článku implikují, že další rozšiřování eurozóny je možné z hlediska konvergence inflace napříč zeměmi EU. Druhý článek předkládá studii faktorů posunu rozdělení klientských úrokových sazeb u úvěrů na spotřebu na úrovni jednotlivých bank v České republice v nedávném období od roku 2014 do roku 2019, kdy banky začaly poskytovat nové úrokové sazby na velmi nízkých úrovních. V článku ukazujeme, že tento pozorovaný vývoj byl zapříčiněn vývojem tržních sazeb, podílu nevýkonných úvěrů, jakož i míry nezaměstnanosti. Naše analýza zároveň poukazuje na omezenou relevanci tržní koncentrace / konkurence pro vývoj klientských sazeb úvěrů na spotřebu. Naše výsledky, zejména pak ty týkající se průsaku tržních do klientských úrokových sazeb, jsou povětšinou srovnatelné se zahraničními studiemi, v tuzemském kontextu jsou nicméně nové a mohou být relevantní při rozhodování o nastavení měnové politiky. Ve třetím článku analyzujeme spojení mezi regulatorními pokutami v souvislosti s hypotékami a úrovní systémového rizika v bankovním sektoru Spojených států. Používáme frekvenční dekompozici přelivů volatility za účelem posouzení systémového přenosu rizika s krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou dynamikou. Výsledky hovoří pro nárůst dlouhodobého systémového rizika po prvním oznámení možné pokuty, ale i pro snížení dlouhodobého systémového rizika po vypořádání případu. Naše analýza může být relevantní jako pro orgány, které mohou udělovat pokuty, tak i pro orgány, které mají na starost otázky finanční stability. |
