Ekonomie konstitučních her
| Autor: | PhDr. Martin Gregor |
|---|---|
| Rok: | 2003 - letní |
| Vedoucí: | † prof. RNDr. Ing. František Turnovec CSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Diplomová Ekonomická teorie |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 91 |
| Ocenění: | Pochvala děkana Fakulty sociálních věd za vynikající výkon u státních zkoušek a za vynikající diplomovou práci |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Ekonomie chápe ústavu jako neúplný kontrakt, které schvaluje více stran pomocí jednomyslnosti. Konstituční ekonomie se zabývá podmínkami vzniku takového ústavního kontraktu. Mohou ekonomicky uvažující aktéři schválit neúplný kontrakt? Jaká ustanovení budou v kontraktu obsažena, konkrétně budou obsahovat dělbu moci? Těmito otázkami se zabývá předložená diplomová práce, která na teoretické rovině vytváří argumenty pro diskusi o ústavě a rozhodování v Evropské unii. V první kapitole jsou identifikovány podmínky, kdy nekooperativní výsledky kolektivních dilemat mohou být zvráceny konstitučním kontraktem. Ukazuji, že na bilaterální úrovni ústava může vzniknout, pokud strany disponují možností kredibilní hrozby. Pomocí dvou modelů uvádím minimální hodnoty takové kredibility. Dále dokazuji, že některé bilaterální dilemata jsou řešitelná i jinými mechanismy, a to kompenzacemi a vyjednáváním o dělbě produktu. Problémem je nicméně multilaterální jednání, kde ekonomicky uvažující strany mají silný podnět stát se "černým pasažérem" kooperace. Ukazuji, že v podmínkách jistoty o podobě sdílených politik k ústavnímu kontraktu nemusí dojít, pokud nejsou přítomny jiné podněty -- koalice, hierarchizace zemí, případně selektivní postihy/odměny pro konkrétní země. Druhá kapitola nastiňuje řešení multilaterálního patu v podobě konstitučního kontraktu. Zavádí nejistotu ohledně pozice hráče a dále nejistotu ohledně podoby výplatní matice. Pro země s averzí k riziku se ukazuje jako racionální přijmout ústavní pravidla, která zajistí kooperaci v případě budoucích dilemat. A to platí při různých předpokladech optimalizace. Víme, že ústavou musí být stanoveny jednoznačné rozhodovací procedury. Jejich problémem nicméně je, že mohou postihovat minority, navíc samotné rozhodovací orgány trpí problémem principála a agenta. K řešení těchto problémů je možná celá řada procedur. Obsahem dalších kapitol je dělba moci jako jedno z možných řešení. Zkoumám funkci dělby moci, a to především horizontální, co se týče snížení zneužívání moci v neprospěch voličů. Práce ukazuje, že ústavy mohou vzniknout z ekonomických úvah aktérů a mohou teoreticky být krokem k blahobytu všech stran. To může platit i pro ústavu Evropské unie. Zároveň však musí obsahovat jisté pojistné mechanismy, z nichž v práci uvádím dělbu moci. |
| Ke stažení: | Diplomová práce - Gregor |
