Strategické politiky ve vztahu k výzkumu a vývoji a jejich aplikace v evropském kontextu.
| Autor: | Mgr. Pavel Streblov |
|---|---|
| Rok: | 2005 - letní |
| Vedoucí: | doc. Ing. Vladimír Benáček CSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Diplomová EEI a HP |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 92 |
| Ocenění: | Pochvala děkana Fakulty sociálních věd za vynikající výkon u státních zkoušek a za vynikající diplomovou práci. |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Vzhledem k existujícím mezinárodním úmluvám se nástroje pro aktivní vládní politiky ve vztahu k mezinárodnímu obchodu stávají více a více omezenými. V takových situacích mnohé státy hledají nestandardní a méně regulované způsoby jak změnit či získat komparativní výhody v jednotlivých odvětvích. Zatímco některá opatření nahrazující dřívější cla a kvóty mají pouze úzkou použitelnost – jako například striktní technické standardy na importované zboží či nároky na ochranu zdraví zaměstnanců a ochranu životního prostředí – aktivní vládní zapojení se v oblasti podpory výzkumu a vývoje je spíše méně regulovanou oblastí a to i v rámci Světové obchodní organizace. Nedávný vývoj v Evropské unii související se snahou o implementaci Lisabonské strategie zdůraznil fakt, že evropské vlády začínají přikládat výzkumu a vývoji větší roli jakožto prostředku ke zlepšení evropské konkurenceschopnosti. Tato práce rozvíjí teoretický model na bázi modelů Sever-Jih a zkoumá důvody, které mohou vést vlády vyspělých zemí k podpoře výzkumu a vývoje i v případech, kdy existující mezinárodní toky znalostí a informací umožňují zahraničním konkurentům benefitovat na úkor domácích inovujících firem. Za pomoci tohoto modelu je ukázáno, že v případě modelu Sever-Jih nelze v některých případech užít standardní odůvodnění pro podporu výzkumu a vývoje na základě teorie o strategických obchodních politikách. Nicméně vlády přesto mohou hrát důležitou roli v motivování domácích firem investovat do výzkumu a vývoje či mohou ovlivnit domácí blahobyt skrze podporu domácí či vnitrounijní výměny informací a vědecké spolupráce. Na základě výsledků teoretického modelu je posléze posouzena dosavadní aplikace Lisabonské strategie a je v obecné rovině posuzováno, do jaké míry jsou východiska Lisabonské strategie v souladu s doporučeními daného modelu. |
| Ke stažení: | Pavel Streblov |
