Příčiny a způsoby řešení asijské ekonomické krize v Thajsku a Malajsii
| Autor: | Tomáš Bulena, PhD. |
|---|---|
| Rok: | 2002 - zimní |
| Vedoucí: | |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 100 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Asijská ekonomická krize z let 1997 -- 1998 byla jednou z nejdramatičtějších ekonomických událostí nedávné minulosti. Ve své disertační práci jsem nejprve zkoumal příčiny, které vedly k jejímu vzniku, abych pak na základě jejich identifikace a pochopení zhodnotil různé postupy při řešení vzniklé krize. Vycházel jsem přitom především ze zkušeností Thajska a Malajsie jakožto dvou protikladů: 1. Thajsko se snažilo překlenout krizi ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a s pomocí jeho podpůrného programu. 2. Malajsie, která čelila obdobnému tlaku ve finanční oblasti, se naopak snažila jít svojí vlastní cestou bez podpory MMF. Hospodářská situace zemí jihovýchodní Asie v předkrizovém období - nízká inflace, dlouholeté rozpočtové přebytky, vysoká míra domácích úspor a střízlivá monetární politika - nedávala signál, že by se blížily vážnější problémy. Hospodářská krize pak vypukla zcela neočekávaně jako důsledek neřešených vnitřních strukturálních problémů (korupce, neproduktivní investování půjčeného kapitálu, spekulace na trhu nemovitostí,...) a byla dále prohloubena spekulativními aktivitami některých účastníků světového finančního systému. Na základě podrobnějšího zkoumání jsem určil čtyři hlavní příčiny krize, které ovšem měly v jednotlivých zemích různou váhu: 1. Nedisciplinovaná expanze v bankovním sektoru 2. Všeobecná slabost ekonomiky, promítající se do deficitu běžného účtu 3. Vnější šoky -- konkurenti s nižšími náklady (Čína, Indie) a dlouhodobé hospodářské potíže Japonska 4. Panika na finančních trzích šířící se z Thajska Ačkoli Thajsko spolupracovalo s MMF a Malajsie nikoli, k řešení krize přijaly obě země víceméně stejné uspořádání hospodářské politiky. Tento "univerzální" balíček obsahoval během úvodní fáze restriktivní monetární politiku v kombinaci s neutrální fiskální politikou. V následujících obdobích docházelo k postupnému uvolňování obou politik s cílem podpořit nejen obnovení hospodářské aktivity, ale i prosazení potřebných restrukturalizačních opatření. Pokud se dnes ohlédneme, můžeme říci, že postižené země již krizi dokázaly překonat, a že podpůrné programy MMF byly v zásadě úspěšné. Na druhé straně ovšem většina kroků přijatých k vyřešení krize byla iniciována MMF a USA, což u mnoha obyvatel východní Asie vyvolalo dojem, že jim Západ chce vnutit své principy fungování ekonomiky a společnosti. Nechuť vůči Západu byla ještě umocněna místně převládajícím názorem, že krizi způsobili především západní spekulanti, následovaní bankami a věřiteli. Snaha Malajsie o samostatný postup, nezávislý na Západu, byla proto v celém regionu sledována s porozuměním a podporou. V politické rovině tak krize posílila pocit sounáležitosti východoasijských zemí a probudila v nich snahu o vytvoření regionálního hospodářského uskupení. Budoucí spojení japonské technologie s čínskou přizpůsobivostí a pracovní silou v průběhu asijské ekonomické integrace by představovalo nejen silného konkurenta, ale i výrazný stimul pro globální ekonomický růst, obchod a investice. |
| Ke stažení: | Disertační práce - Bulena |
